⭐️Hope 2(5sos-Luke Hemmings CZ)⭐️ V KOREKCI

Jak to ví?!?

V minulém díle:
Jsem smutný že asi nikomu nechybím.Už si nepříjdu tak důležitý,myslím to tím že už se asi ani o mě nikdo nezajímá,jsem jako mrak na obloze.Jejich tisíc a víc,ale všichni je beŕou stejně.Obyčejný mrak jako každý jiný ale přesto to není pravda,ale to si jen myslí málo lidí.Cítím se jako ten mrak,který na obloze mizí čím dál rychleji,a rychleji....

xxLuke

------------------------------------------------------------------------------

Pohled Luka:

Ráno jsem se probudil a hned odkryl polštář abych zjistil že tam deník je,a taky že byl.Chtěl jsem se zvednout ale zarazil jsem se.Všechno bylo poházené a taky rozbité.Povzdechl jsem si. "Už zase,,zašeptal jsem a flustrovaně si rukou prohrábl vlasy.Někdo otevřel dveře,byla to sestřička se snídaní.Zarazila se. ,,Už zase?,,zeptala se mě a položila snídani na postel. "Jo,,šeptl jsem a sklopil pohled. ,,Co je to?,,řekla a uchopila kožený deník do rukou. "To?,to nic není,,řekl jsem rychle a vytrhl ji deník z rukou. ,,Luku co to je?!?,,řekla a deník mi vytrhla z rukou. "Našel jsem deník tady v pokoji,je to moje jediná věc díky které se tu nenudím a docela mi pomáhá,,zašeptal jsem a díval se do jejích zelených očích. ,,Ale víš že bych to měla správně předat psychiatrovi který tě každý týden navštěvuje,,řekla a dívala se mi upřeně do očí. "Já vím,ale,,povzdechl jsem si a sedl si na postel. ,,Dobře tak já budu dělat že o ničem nevím jo?,,řekla a já se na ni podíval. "Vážně?,,  ,,Jo,,usmála se a odešla.

Rychle jsem deník schoval pod matraci,protože mi tu uklízí a kdyby to někdo našel,předali by to psychiatrovi ale to já nechci,je to moje jediné soukromí.

Lehl jsem si do postele a zavřel oči.Přemýšlel jsem nad Eliz ale zase se otevřeli dveře. ,,Máš tu návštěvu,,řekla Megan,to je ta sestřička která tu byla před chvilkou a já otevřel oči.Sedl jsem si a viděl ve dveřích Mika. ,,Čau,,pozdravil mě tiše a zavřel dveře.Neodpovídal jsem a sledoval ho.Dlouho mě nikdo nenavštíl a je to teď pro mě takové zvláštní,že bych už někomu chyběl?

Mike si opatrně sedl na postel,šlo vidět že má trochu strach. "Co tu děláš?,,zašeptal jsem. ,,Em....šel jsem tě navštívit?,,řekl zmateně. "Myslel jsem že už na mě nikomu nezáleží když jste mě tak dlouho nenavštívili,,řekl jsem a podíval se jinamSlyšel jsem Mikovo povzdechnutí. ,,Je to teď složité,,zašeptal. "Ale Miku,,uchechtl jsem se.  ,,Řekni jak moje problémi s Eliz zahrnují i tebe?,vidím že se trochu třepeš,máš ze mě strach,proč mi to neřekneš?!,, Mike chtěl něco říct ale já ho přerušil.  ,,Baví tě mi pořád lhát,jo baví?!,,praštil jsem rukou o zeď,byl jsem hodně naštvaný. ,,Myslíš že když se vymluvíš na moje problémi že na tebe a ostatní nebudu naštvaný?!,všichni mi lžou,a ano,vím že teď musí být Eliz strašná chudinka ale co já?!,já mám taky city!,,řval jsem na něho a do pokoje přišli sestřičky.Mike odešel a mě píchli injekci na sklidnění a já usl.

Pohled Eliz:

Calum mi hodně pomáhá.Jsem ráda že mám takového brášku.Pořád mám tu obrovskou díru v srdci ale už se hojí.Calum mi říká abych na Luka zapoměla a najdu si lepšího a já se snažím a docela to funguje.

Právě ležím ve svém pokoji plný posmrkaných kapesníčků.Je to sice lepší ale pořád brečím jako kdyby mi někdo ubližoval,fyzicky.Calum mě objímá a já se k němu tulím. "Cale?,,zašeptala jsem. ,,Ano?,, "Mohla bych jít navštívit Luka?,,zeptala jsem se a ucítila jak ztuhl. ,,Proč?,, "Protože si chci s  ním promluvit,, Calum si sedl a držel mě za ruku. ,,Eliz,já,chápu že ho chceš vidět,ale zase budeš brečet a trápit se a já ten pohled nesnesu.Nechceš si to ještě rozmyslet?,,zeptal se mě Cal a já přemýšlela. "No....prosím,,šeptla jsem.  ,,Dobře,odvezu tě,,řekl a šel se převléct.

Převlékla jsem se a trochu se nalíčila abych zakryla ty napuchlé tváře.Calum mě odvezl a čekal před budovou v autě.Vstoupila jsem tam a procházela chodbou.Slyšela jsem a viděla všechny ty lidi které si buď to pro sebe něco zpívali nebo říkali,povídali si,nebo se jen dívali z okna či do zdi.Tohle místo mě popravdě děsilo,bála bych se tu pracovat.

Zeptala jsem se jedné paní co tu pracovala kde se nachází Luke Hemmings a ona mi řekla číslo pokoje ale musela jít semnou kdyby se něco stalo.Zaklepala jsem na dveře a vešla.Spal na posteli.Pokoj byl tak chladný,né kvůli tomu že tu nefungovalo topení,ale jak působil.Ty zdi a mříže na okně.Sestřička odešla za dveře a já s ním zůstala sama.Pozorovala jsem ho a cítila slzy na tvářích.

Najednou sebou cukl a otevřel ty své krásně modré oči,ale když mě spatřil,trochu se polekal. ,,Co tu děláš?,,řekl tak chladně až mi naskočila husina. "chtěla jsem vědět,jak se máš,,zašeptala jsem a stála u okna. ,,Jak asi,jsem tu,šoupli jste mě sem,ale já sem nepatřím,všichni ze mě děláte magora ale já nejsem!,,štěkl po mě a hluboce vydechoval. "Luku,ty nejsi magor,ale jsi nebezpečný,,zašeptala jsem a pomalu šla k němu. ,,Co se mi stalo?,,zašeptal zoufale a já mu to řekla.

Řekla jsem všechno co chtěl vědět,jenže potom dostal záchvat vzteku a já musela odejít.Stála jsem na chodbě a slyšela jak se baví sestry o nějaké holčičce která se chová záhadně,prý ji rodiče zamykali do skepu a ona tam žila.Znělo to jako blbost,ale byla to pravda.Sestry odešli a já viděla pootevřené dveře.Měla jsem strašnou chuť,podívat se co bylo za nimi.Nevím co mě to popadlo a ani nevím proč se o to zajímám když mi do toho nic není ale já do toho pokoje vstoupila a zavřela za sebou dveře.

Byla jsem v pokoji ve kterém seděla na posteli malá holčička,mohlo by jí být asi 7,ale co tu dělá?Pomalu jsem šla k ní a ona se na mě otočila.Šla jsem k ní blíž a sedla si ale ucukla a schovala se pod postel.Klekla jsem si k posteli a podívala se pod ní.Všimla jsem si jejích hnědých očí a vlasů,byla podobná Calovi a jmenovala se Lenny,bylo to napsané na posteli.

"Neboj se,neublížím ti,,zašeptala jsem a jemně se usmála.Pomalu vylezla z pod postele a obešla ji.Šla ke mě a dívala se na mě jejími velkými hnědými oči. ,,Kdo jsi?,,zašeptala dětským hláskem a naklonila hlavu na pravou stranu. "Jsem Eliz,,usmála jsem se jemně a opatrně k ní natáhla ruku. ,,Tebe sem taky zavřeli?,,šeptla a držela v rukách u těla svého malého plyšového medvídka. "Ne,ale mám tu pří....kamaráda,,usmála jsem se a ona natáhla ruku k té mé. ,,Luka?,,usmála se trošku a potom se zase tvářila normálně.Zmateně jsem se na ni podívala,jak to sakra ví?!?

-----------------------------------------------------------------------------

Hi! Takový tajemný díl :DD

--Hemmo--