V minulém díle:
"Jsi sice žirafa,ale umíš dobrý koblížky,,řekla jsem a olízla si prsty. ,,Já nejsem žirafa!,,přecedil naštvaně přes zuby a práskl rukou o linku.
Podívala jsem se na něj a stáhla ruku podél těla.Naštvaně odešel do ložnice a nezapoměl prásknout dveřmi.Co se stalo? Vždyť to byla jen sranda....
——————————————————————————————-
Pohled Luka:
Lehl jsem si do postele a zabořil hlavu do polštáře.Vzpoměl jsem si na školu,všichni mě tam uráželi protože jsem byl větší.Říkali mi žirafo a tak různě a když mi tak řekla zrovna Eliz,chtělo se mi brečet a řvát nastejno.Svoje dětství jsem nenáviděl.Byl jsem odlišný od ostatních tím že jsem měl bohaté rodiče,mohl jsem si toho víc dovolit.Jenže já toho nevyužíval protože jsem nechtěl aby si všichni mysleli že jsem rozmazlený děcko,ale pozdě....
Je toho víc,čeho jsem v dětstí litoval nebo co jsem nenáviděl,ale jsou i světlé stránky,jenže jich není mnoho.
Uslyšel jsem vrznutí dveří,ale neotočil se.Věděl jsem že je to Eliz a chce se mě zeptat co se děje,jenže mě se o tom nechce mluvit.Vždycky jsem byl tichý člověk a taky jsem se sebepoškozoval.Nikdo o tom naštěstí nevěděl a já si uvědomil co za blbost dělám.Je těžké přestat s něčím takovým.Člověku se to lehce řekne aby jste si neubližovali protože je to špatné,jenže přestat s tím co vám psichycky pomáhá,je těžké.
Nevěřím tomu že bych se k žiletce nikdy nepřiblížil,protože vím,že až se něco hodně špatného někdy stane,použiju ji protože mi to pomáhá.
Postel se prohla a já ucítil ruku na zádech.Otočil jsem se a díval se Eliz do očí. "Promiň Eliz,,zašeptal jsem skoro neslyšně a chytl ji za ruku. ,,To je vpohodě,ale proč?,,zašeptala a dívala se mi do očí. "Já,je to na dýl,a nechce se mi o tom mluvit,,zašeptal jsem a ona přikývla. ,,chceš jít semnou a Liamem na procházku?,,usmála se a já přikývl.
Byli jsme v parku a Eliz držela kočárek.Byla krásná,hrozně jim to spolu slušelo.Vzpoměl jsem si na Mika a jeho šikanu.Od mala si barvil vlasy a jednou přišel s duhovýma.Každý si na něj ukazoval a smál se mu.Nebýt Ashe tak by Mika z tich sraček nevytáhl.Mike kouřil a hulil.Ano bylo mu sice 13 ale u něj to bylo normální.Při tělocviku když měl běhat tak se mu špatně dýchalo.V matice dokonce omdlel,a v hodinách hodně hrubým hlasem kašlal.
,,Luku posloucháš mě?,,vytrhl mě Elizin hlas z myšlenek. "Promiň,co jsi říkala?,,zeptal jsem se. ,,To je jedno,,řekla smutně a popojela skočárkem. "Eliz promiň,přemýšlel jsem,,řekl jsem a objal ji zezadu kolem pasu. ,,Tak se příště věnuj mě a né svým myšlenkám,,zavrčela a odjela.Co to mělo bejt?
Pohled Eliz:
J-já,já už prostě nevím.Luke je pořád mimo.Zajímalo by mě nad čím přemýšlí.To co jsem mu řekla asi znělo namyšleně ale já měla prostě už vztek.Mám o něj strach protože nevím co se s ním děje.
Šla jsem s Liamkem domů a udělala špagety na oběd.Sarah s Calem šli na pláž a já už měla oběd hotoví.Dívala jsem se z okna,zrovna začalo pršet.
Uslyšela jsem odemknutí dveří a v kuchyni mokrého Luka od deště. "Luku kde....,, ,,Nemluv na mě,,řekl hrubým hlasem. "Lukasi stůj!,,řekla jsem a chytla ho za zápěstí. "Co se děje?,, ,,Jdu pryč,abych tě neotravoval,,řekl a chtěl se vymanit z mého sevření. "Nemůžu za to že se chováš někdy jak děcko!,, ,,No hlavně že ty seš paní úžasná,že,,?!?zařval a trhl rukou. "Nedá se s tebou mluvit a já nevím co se děje,mám o tebe strach!,, ,,Jenže ty musíš vědět vždycky všechno,vždycky si byla strašně vtíravá,, "Měla jsem o tebe jen strach,nevím co se s tebou dějě,chápeš?,stalo se toho tolik a já chci o všem vědět,a nechci aby si mi něco zatajoval,,zašeptala jsem. ,,Tak se do toho příště nepleť a kdyby to bylo něco důležitého tak bych ti to řekl,, "Sakra Luku!,já už nevím co si myslet,příjde mi že to dítě nechceš,že ti na něm nezáleží a že máš jinou,,zašeptala jsem se slzami v očích. ,,Liam je jediný na kom mi záleží,a chci přítelkyni která byl mi důvěřovala a né vtíravou mrchu jako si ty!,,řekl a já začala brečet.
Luke si uvědomil co řekl a rychle ztichl. ,,Eliz,já... "Už nic říkat nemusíš,aspoň vím co sis o mě celou tu dobu myslel,,šeptla jsem a začala brečet ještě víc. ,,Ale...,, "Vypadni,,zašeptala jsem. ,,Eliz,,zašeptal jsem nakonci se mu zlomil hlas. "Vypadni!,,zařvala jsem a on odešel.
Spadla jsem k zemi a schoulila se do klubíčka.Myslela jsem že aspoň on mi bude rozumět a milovat mě,už vím že to celé byla jedna velká chyba...
Pohled Luka:
Odešel jsem do hotelu a padl na postel.Ona si to nezasloužila.Bylo to,to nejhnusnější co jsem holce provedl,proč jsem kurva řekl něco,co nebyla pravda?! Byl jsem na sebe naštvaný a tak jsem vytáhl z kapsy žiletku.Už je to tu zas...
Odešel jsem do koupelny a sedl si doprostřed.Vyhrnul jsem si rukáv a nadechl se.Přiložil jsem žiletku k zápěstí a udělal tah který jsem zopakoval asi 5 krát. "Ani nevíš jak je mi to líto Eliz,,zašeptal jsem a brečel.Udělal jsem hlubší ránu a díval se na tečky krve které byli na jizvách a pak stekli na podlahu.Ta krev je můj trest,moje vzpomínka na to nejhorší...
———————————————————————————————————
Hi! Daší díl :3
Chci jen říct, že mám i vlastní zkušenost se sebepoškozování .Vím jaké to je a proto bych vás chtěla poprosit, aby jste to nikdy nedělali.Vím že v v životě jsou těžké chvíle (asi si říkáte, jak to může 14 létá holka vědět), ale nedělejte to.Je to těžké se s tím vyrovnat, ale ještě těžší přestat se sebepoškozováním.
Já vím, že mě neznáte, ale když se budete cítit na dně, můžete mi napsat:)
Mám vás moc ráda lásky moje a děkuju za to, že to čtete:3—Hemmo—
ČTEŠ
⭐️Hope 2(5sos-Luke Hemmings CZ)⭐️ V KOREKCI
FanfictionOfficial story by: Unicorn__K (U některých příběhů mám --Hemmo--, to bylo moje starší jméno na wtt)