Hey, Princess (Louis Tomlinson Fan Fiction)

Chapter 16

„Tannere, kde jsi?!" Přecházím po šatně ve svém kostýmu Wendy, telefon mám přitisknutý k uchu.

„Omlouvám se. Dneska nemůžu přijít," odpoví Tanner na druhé straně telefonu.

„Co?! Dneska mi musíš dělat Petera! Nemá tě kdo nahradit!" Volnou rukou si přejedu po obličeji, udělám tak ale opatrně, abych si nezničila make-up.

„Dneska jsem volal manažerům," řekne mi Tanner. „Určitě někoho v parku najdeš. Co Adam?"

„Dneska dělá Flynna." Přestanu přecházet. „Moment. Asi mám nápad. Musím jít!" Rychle zavěsím a místo toho zavolám někomu jinému.

„Ahoj, Ario," pozdraví mě Louis.

„Louisi! Mám velkou prosbu!" vyjeknu.

„Děje se něco?"

„Ne. Teda, skoro. Je to Disney krize. Můžeš přijít ke mně do šatny? Prosím, rychle." Zírám na hodiny, zatímco ukončuji hovor, aniž bych se rozloučila. Možná si tak Louis lépe uvědomí, jak moc naléhavé to je.

Postavím se před zrcadlo a zkontroluji si kostým. Než sem Louis přijde, musím se ujistit, že je všechno v pohodě. Má hnědá paruka je připevněna k mé hlavě tak, aby mi nemohla spadnout. Modré šaty mému tělu sedí přesně tak, jak mají. Mé obyčejné černé boty jsou spárované s bílými punčochami. Všechno vypadá dobře.

Zase začnu pochodovat, když si uvědomím, že musím být na svém vyhrazeném místě za osm minut. Je to odtud docela daleko. Jak to můžu stihnout včas?

Louis se vřítí do mé šatny, ztěžka dýchá. „Co se děje?" Jeho pozornost se přesune na můj kostým a na obličeji se mu roztáhne úšklebek.

Vezmu věšák s kostýmem Petera Pana a podám ho Louimu. „Můžeš si mě prohlédnout později, teď ale potřebuju, aby sis tohle oblékl. Paruka už je tam." Ukážu na koupelnu.

Louis zmateně zírá na kostým ve svých rukách. Popostrčím ho, abych mu dala nějakou motivaci se jít převléknout. Zavře za sebou dveře, jakmile si zaleze.

„Jdeš pozdě," oznámí James, když vejde do šatny.

„Já vím, ale Tanner tu není." Odolám potřebě si prohrábnout vlasy vzhledem k tomu, že mám nasazenou paruku.

James se opře o zeď a zkříží si paže na hrudi. „Nemůžeš jít bez Petera Pana."

„To vím!" vyjedu na něj.

Dveře od koupelny se rozletí a já ucítím, jak mi poklesne brada, když uvidím Louiho v celém kostýmu. Louis vypadá přesně jako Peter Pan. Vypadá možná ještě líp jako Tanner. Louis si uhladí tričko, než zachytí můj pohled.

„Jak vypadám?" Louis provede celou otočku.

Beze slov na něj zírám. Proč nemůžu mluvit? Donutím se zvednout malou čepičku a dojdu k Louimu. Skloní se dostatečně na to, abych mu ji mohla nasadit na hlavu a upravit ji tak, aby držela. Louis zvedne hlavu vzhůru a usměje se na mě. Jeho dech ovane můj obličej díky tomu, jak jsme blízko sebe.

„Hotovo." Sundám ruce z jeho hlavy, ale jinak se nijak nepohnu. Mé nudné hnědé oči zírají do jeho nádherných modrých, z čehož se mi vyrazí dech.

„Nerad ruším tenhle váš moment, ale máte dvě minuty, abyste se dostali na vaše místo," promluví James z druhé strany místnosti.

Jeho slova mě vytrhnou z mého omámení. Dvě minuty nám nestačí! Vezmu Louiho ruku do své a vyběhnu ze dveří. James je hned za námi, zatímco probíháme podzemními tunely Disney. Šaty mi víří kolem lýtek z toho, jak běžím. Vyběhneme po schodech a já Louiho zastavím, než vyjdeme do ulic Disneyho.