Butterflies wings

Část dvacátá osmá

Uběhlo několik dni a nevím co se ve mě zlomilo už mě nebavili ty jeho věcné nálady , když jsme byli v New Orleans nechával se takhle jako když jsme byli v Mystic Falls . Stýkal se s Caroline a to každý večer myslel jsi že jsem úplně hloupá nebo nevím , domů mě pustit nechtěl ale semnou být taky nemohl , na jiného muže jsem se podívat nemohla ale on mohl být s Caroline . Damon a Stefan mi řekli co mezi nimi bylo tenkrát , nechápala jsem ho a sebe vlastně taky ne . Však v New Orleans bylo všechno v pořádku tak co blbne .

Seděla jsem večer před domem a čekala jsem na něho , zkoušela jsem se mu dovolat ale telefon mi nebral . Kolem jedenácté konečně dojel domu , postavila jsem se a usmála .

" Jaký jsi měl večer , volala jsem ti "
On se usmál a vytáhl telefon .

" Vybity promiň "

" Mohl jsi zavolat od ní !"
On se na mě díval a mlčel , zavrtěla jsem hlavou . Koukla jsem se na něho Šedivý svetr a měl tam obtisknutou rtěnku .

" Proč to děláš ? Co se stalo že se tak chováš !"
On se na mě jen díval a pokrčil ramena .

" Můžeš semnou doprdele mluvit ! Co dělám špatně Klausi ?!"

" Ty nic "

" Tak co je ?! "
Nedokázal mi na to odpovědět , otočila jsem se a šla jsem do domu a pak rovnou do pokoje . Slyšela jsem jak jde zamnou zavřela jsem mu dveře od pokoje před nosem a začala jsem si házet věci do tašky .

" Karo otevři "
Bouchnul do dveří , rychle jsem zapnula tašku a otevřela ty dveře obešla jsem ho a šla jsem dolů , on mi vytrhl tu tašku z ruky a hodil sní o zeď , otočila jsem se na něho a na moje věci které byli vysypané po chodbě . Zavrtěla jsem hlavou a šla jsem pryč , on se najednou objevil přede mnou pod shodami .

" Uhni ! "

" Já nevím proč to dělám , Caroline .."

" Mlč !!!!"
Zvýšila jsem na něho hlas, on ke mě natáhl ruku a já ho vší silou odstrčila .

" Dost ! Nejsem žádná tvoje hračka ani holka ke které se můžeš vrátit když si užiješ jinde! Víš co končím, ano končím . Já jsem tě varovala Klausi ! "
Koukala jsem se na něho a on se opřel zády o zeď a koukal se do země .

" A pokud to půjde nechám si paměť vymazat znova jen abych na tebe zapomněla ! "
Myslela jsem to vážně , nechala jsem ho tam a odešla jsem . Nevěděla jsem kam mám jít , jediný koho jsem tady znala byl Damon a Stefan . Když jsem se zastavila u domu Salvatore zaklepala jsem na dveře a otevřel mi Damon , koukal se na mě a uhnul ze dveří a já vešla dovnitř . On ty dveře zavřel , chytl mě za ruku a otočil mě k sobě .

" To bude dobrý "
Řekl mi , opřela jsem si čelo o jeho hrudník a on mě schoval do svojí náruče ,nebrečela jsem nešlo to .

" No, hele .. Já moc tyhle situace neznám a taky nevím co mám říct "

" Nic .. Mlč "
Řekla jsem mu on se zasmál a přitiskl mě k sobě víc .

" Všichni chlapy jste stejný a je jedno jestli si upír a nebo jen kretén "
Damon se na mě podíval nadechl se a pak jen kývl hlavou .

" Jo jsme hajzlové "
Zasmála jsem se , pustila jsem ho a šli jsme spolu do obývacího pokoje , koukla jsem se na telefon a volal mi Klaus , vypla jsem ten telefon a nadechla jsem se .

" Mohl bys pro mě něco udělat Damone "

" Ano jistě "

"Chci na něho zapomenout "

" Karo to nejde za to by mě zabil "
Koukala jsem se na něho a on pozvednul obočí .

" Můžeš ale dělat že jsi ho nepamatuješ "

" Co ?"

" Přes noc do tebe narveme co nejvíc železníku aby tě nemohl ovlivnit a pak můžeš hrát nefér jako on "
Koukala jsem se na něho a on se usmál a podal mi skleničku Whisky, usmála jsem se a napila jsem se .

" Jsi zlí "

" Ale tak dost lichotek kotě "
Usmál se a napil se taky ..