Butterflies wings

Část třicátá pátá

Jak my bylo momentálně ? Zle, špatně jako před půl rokem . Jenom že jsem ho nemohla nechat jed do New Orleans samotného a tak jsem si stoupla auto , byl to nějaký starší pár která měla namířeno do New Orleans . Napsala jsem Damonovi co se stalo , on samozřejmě nesouhlasil s tím co chci udělat ale neposlouchala jsem ho . Když jsem po dni dorazila do New Orleans , vysadili mě na naštěstí . Poděkovala jsem a oni je-li dál , koukla jsem se kolem a pak na bar , chtěla jsem jít dovnitř ale bylo zavřeno , to bylo divné Camill neměla nikdy zavřeno . Otočila jsem se a šla jsem do domu Klause , prošla jsem branou a šla jsem na nádvoří .

Rozhlédla jsem se kolem a na zemi byla krev ale už zaschlá musela být Lili když ji proměnili , všechno tam bylo tak jak jsme utekli s Klausem . Otočila jsem se a narazila jsem do Klause .

" Co tady děláš ?"
Chytl mě za paže a natlačil mě na zeď , koukla jsem se vyplašeně kolem a pak na něho . Snažila jsem se ho odstrčit , on mě pustil a koukal se na mě .

" Co bys řekl ! "
Zvýšila jsem na něho hlas .

" Úžasné jeden problém Mikael a druhy problém ty ! "
Zvýšil na mě hlas taky .

" Ty si problém , ne já ! "
Zavrtěla jsem hlavou , obešla jsem ho .

" Kam jdeš ?"
Otočil se rychle a koukal se na mě .

" Prosím tě nemluv na mě ! "
Řekla jsem a koukla jsem se kolem a pak na něho .

" Jen nechci aby ti něco udělal "
Koukal se na mě .

" Já .. Jsi .. Faj.."
Koktal , koukala jsem se na něho a zavrtěla jsem hlavou .

" Celý půl rok se na tebe snažím zapomenout , na idiota co si jede podle sebe . Pak mě necháš v hotelu a odejdeš , já už vážně nevím jak ti mám ukázat že tě miluju a že mi na tobě záleží ! Připadám si jako blbka Klausi , na všechno chceš být sám ale to nejde ! "
On se na mě díval a svraštil obočí .

" Miluješ mě ?"
Zeptal se .

" Ne "

" Řekla jsi že ano !"
Podrbala jsem se nervózně ve vlasech a pokrčila ramena , on šel rychle ke mě .

" Kdyby mi nezavolal Mikael řekla bys mi to ?"

" Ne "
Zavrtěla jsem hlavou , on se zasmál a koukal se na mě .

" Ne .. Jistě že ne "
Řekl mi , zavrtěla jsem hlavou a usmála jsem se . Tohle nebyla správná chvíle na romantiku a vyznání citů .

" Proto nechci aby jsi tady byla , nechci aby ti někdo ublížil "

" Pozdě "

" Ano, pozdě "
Odpověděl mi , nadechla jsem se a on mě políbil na rty , obejmula jsem ho a on vydechl . Slyšela jsem jak někdo z balkonu začal tleskat , rychle jsem ho pustila a oba dva jsme se podívali nahoru .

" Dojemné "
Řekl Mikael a šel po schodech dolů , Klaus si stoupl přede mě a koukal se na něho .

" Kde jsou mi sourozenci ?!"
Zeptal se ho , Mikael kývl ke sklepu . Koukla jsem se na ty dveře a pak opět na Mikaela .

" Úžasné jak lidsky mozek dokáže nahodit svoje vzpomínky zpět Karo "
Řekl mi Mikael .

"Jak se mají tvoje rodiče ?"
Zeptal se mě , narovnala jsem se v zádech a koukala jsem se na něho .

" Jsou mrtví "

" Ano , ano jistě . Jak umřeli drahoušku ?"

" Co to děláš ?!!"
Řekl Klaus , Mikael se na něho podíval a pozvedl ukazováček .

" Jak umřeli Karo !"

" Měli auto nehodu "

" Dobře lásko , jak opravdu umřeli !"
Koukal se na mě Mikael , dívala jsem se na něho a nadechla jsem se , před očima jsem měla ten den kdy mě ovlivnil . " Až přijde den kdy se opět uvidíme , vzpomeneš si úplně na všechno "Jeho hlas jsem měla v hlavě , nadechla jsem se .

" Zabila jsem je "
Klaus se na mě otočil a koukal se na mě .

" Byla to moje vina"
Mikael se usmál a koukal se na mě .

" Jak jsi je zabila ?"

" V autě , sjela jsem s autem z útesu "

" Neposlouchej ho !"
Řekl mi Klaus , podívala jsem se na něho .

" A tak jsi utekla do Kanady ty a tvoje sestra "
Řekl Mikael , kývla jsem hlavou .

" Jak ti bylo když umřeli ?!"

" Špatně "

" Co jsi cítila ?!"

" Úlevu "
Odpověděla jsem mu .

" Dost ! "
Řekl Klaus a otočil se na něho , Mikael se na něho podíval a usmál se .

" Co uděláš chlapče , zabit mě nemůžeš kolik z bílého dobu mám já "
Vyndal ho a rozeběhl se proti Klausovi , nevěděla jsem co mám dělat , koukla jsem se na ty dveře od sklepa a běžela jsem tam .

" Elijahu ? Rebekah !!"

" Karo ?!"
Křikla Rebekah , běžela jsem rychle dolů a všichni tři byli přivázáni k řetězům , koukla jsem se kolem a Kol kývl na sekerou .

" Musíš je přeseknout "

" Určitě !"
Řekla jsem mu.

" Musíš !"
Řekla mi Rebekah , slyšela jsem jak se nahoře perou . Vzala jsem tu sekeru , zavřela jsem oči a trefila jsem se do těch řetězů . Otevřela jsem oči a Kol zavrtěl hlavou ,.

" Nemůžeš zavírat oči když děláš něco takového !"

" Dělala jsem to poprvé !"
On si sundal ty řetězy a pomohl Elijahovi a Rebekah a pak všichni běželi nahoru . Koukla jsem se kolem a zavřela jsem oči , slyšela jsem nahoře křik . Dala jsem si dlaně na uši a polkla jsem , cítila jsem jak mě někdo po chvíli chytl za paže , rychle jsem se otočila a stál u mě Klaus , rychle jsem ho obejmula a on mě k sobě přitiskl ...