Zloba na Beautyfairy (překlad z francouzštiny, dokončeno)

Kapitola 1.: Zloba vybrána

Poté, co ji Phillip požádal o ruku byla Růženka celá rozrušená, že se tento tak nádherný den blíží. A byla ještě šťastnější poté, co se jí povedlo přesvědčit Zlobu, její kmotru, že je tato svatba vhodnou příležitostí k tomu, aby se konečně nastolil mír mezi královstvím lidí a Blaty.
Růženka byla ve Phillipově hradě obklopená králem Johnem a královnou Ingrith. Připravovali oslavy, které se čím dál víc blížily.

-《Nemohli bychom před svatbou uspořádat oslavu Beautyfairy, abychom shromáždili co nejvíc lidí a abychom lidem dokázali, že jsou víly našimi přáteli? Den této oslavy je pět dnů před vaší svatbou. Kdybychom ji zorganizovali, mohlo by to spojit naše dvě království před svatbou. Nemyslíte si? 》zeptal se král John.

-《Beautyfairy? Co to je? 》zeptala se mladá Růženka.

-《Je to den oslav, ve kterém se lidé a víly setkávají na nádvoří hradu. Pro tuto oslavu se musí určit nejhezčí z víl, aby vykouzlila své nejpěknější kouzlo, aby naplnila úžasem jak lidi, tak víly. 》odpověděl Phillip.
-《Tato oslava nebyla velmi dlouho oslavována. Mohli bychom ji znovu uspořádat.》

-《Opravdu? Neznala jsem to. Ale je to výborný nápad.》

-《Taky mi to tak připadá, Růženko. Je rozhodnuto, otče. Uspořádáme tuto oslavu.》

-《Fantastické! Růženko, jelikož jsou Blata tvým královstvím, nechávám tě vybrat nejkrásnější vílu. A samozřejmě je nezapomeň pozvat.》 Řekl král.

Poté se Růženka vydala do Blat koněm, co jí byl půjčen.
Obrátila se ke křeslu plném vegetace a květin. Byl to její trůn.

-《Královno Růženko, je potěšením vás zase vidět.》

-《Děkuji tetičky. Přišla jsem tu dnes, abych pozvala všechny víly na Beautifairy, který se bude konat zítra na nádvoří Filipova hradu.》 řekla Růženka.

-《Všichni moct jít na oslava?》 zeptal se Baltazar, víla vypadající jako obrovský zlidštělý strom. Naučil se zhruba lidskou řečí, aby mohl komunikovat.

-《Ano Baltazare. Můžete všichni přijít, pokud chcete.》 odpověděla Růženka.
-《Beautifairy je oslava, ve které jsou lidé a víly spojeni. Musí se vybrat nejhezčí z víl, aby vykouzlila své nejpěknější kouzlo a naplnila publikum úžasem, aby mohli všichni spolu zažít nádherný moment.》 vysvětlila Růženka.

-《A našla jsi, kdo je touto vílou?》

-《Ne, ještě ne. Ale najdu.》

Růženka se rozpovídala se všemi vílami hledaje tu, která by byla perfektní pro roli té nejhezčí. O několik hodin později Růženka stále nenacházela.

-《Nevím. Jste všechny velmi pěkné, ale nevím, kdo z vás je nejhezčí.》

-《Já moct to udělat?》 zeptal se Baltazar.

-《Baltazare, s potěšením. Ale je potřeba, aby to byla holka.》

Po Růženčiných slovech se rozfoukal nesmírný vítr. Podívali se do vzduchu vědouce, že to není bouřka. Místo toho uviděli krásnou Zlobu přistát. Vlastnila obličej bez žádného nedostatku a správně tvarované lícní kosti. Měla modrozelené oči, které světélkovaly, a krásný útlý pás a tvary tam, kde to bylo potřeba. Nosila dlouhé hezké černé šaty. To, co bylo u ní nejvíc vidět, byly její dlouhé rohy na hlavě a krásná černá křídla. Byla obrovská, a když je roztáhla, dělala dvakrát velikost svého hostitele. Na své hlavě nosila černou pokrývku hlavy nabývající tvaru jejích rohů a skrývající její vlasy. Zloba byla krásnou vílou. Ale vůči lidem měla mstící povahu. Přesto nemohl nikdo popřít její krásu.