1.

1K 45 4
                                    

Procházel jsem přeplněnou uličkou a hledal volné kupé. Studenti mačkající se a procházející okolo mě, jsem propaloval pohrdavým pohledem. Ty mladší z nich se na mě vyplašeně podívaly a co nejrychleji mi zmizely z cesty, abych mohl projít. Už jsem byl skoro na konci vagonu, když jsem si všiml v jednom z posledních kupé Pansy.

"Draco! Pojď k nám." zamávala na mě a ukázala na volné místo vedle sebe. Protočil jsem očima a odsunul jsem dveře. Zavazadlo jsem dal do prostorů nad sedačkami a posadil se vedle ní. Pokýváním hlavy jsem pozdravil přítomného Blaise, který o mě jen zavadil pohledem.

"Co prázdniny?" ozval se, když se vynadíval z okna a stočil svou snědou hlavu mým směrem. "Co by? Nuda." odbyl jsem ho a unaveně se opřel o opěradlo. Celé prázdniny jsem byl zavřený ve své ložnici. Nesměl jsem nikam a nikdo, ani matka mi na nic nechtěli odpovědět. Netuším, proč to tak bylo.

"Ale no tak Draco, vždyť-" Pansy byla přerušena mou zdvyhlou rukou. Okolo našeho kupé prošel Weasley a Grangerová. Nevypadalo to, že by si nás všimli. Mířili do posledního kupé. Slyšeli jsme jak se tam prudce otevřely dveře. "Harry, proč nesedíš s námi vepředu. Je tam i Ginny s Nevillem." rozpovídal se Weasley vyčítavím tónem.

"Draco, proč-"
"Ticho." sykl jsem a natahoval uši. Přesedl jsem si k Blaisovi a čekal co zajímavýho se dozvím. Kvůli čemu bych ho mohl zase shodit ze žebříčku popularity, když se opět dostal na vrchol po tom fiasku na ministerstvu. "Měl bys jít, Rone. Vy oba." ozval se po delší odmlce Potter. Měl nepřirozeně ochraptělí hlas. "Co je s tebou? Celý léto si nám nenapsal ani slovo. Co to s tebou zatraceně je?" Weasleyho hlas začal přeskakovat z hrubého na vysoký a zpět. "Rone, nech ho... vždyť mu zemřel Sirius." řekla tišším hlasem Grangerová.

"Pojď, nechme ho na chvíli samotného-"
"Sám byl celé léto! Ani do Doupěte nepřijel! Víš přece jak se na něj mamka těšila. Bere ho jako člena rodiny-"

"Musíš si ale uvědomit, Rone, že já nejsem člen vaší rodiny! Už nemám žádnou rodinu! Má poslední opravdová rodina zemřela před dvěma měsíci na odboru záhad!" vykřikl Potter až jsem sebou škubl. "Tak si tu třeba shnij. Pojď Hermi." zavrčel po delší době ticha Weasley a mohl jsem vidět jak nasupeně prochází okolo našeho kupé. "Harry-" špitla Grangerová, ale vzápětí zmlkla. "Jdi prosím." odvětil ji Potter klidněji. Uslyšeli jsme jen zavření vedlejšího kupé a odchod Grangerové.

"Páni, takže Potter umí být hnusný i na své přátele." zasmála se pobaveně Pansy a přehodila si nohu přes nohu. Svraštil jsem obočí a sledoval zamyšleně podlahu. Proč by se zrovna Potter choval tak hnusně ke svým přátelům? Proč? Vždyť o něj měli jen starost. Proč je odhání? Narozdíl ode mě, má skutečné přátelé. Pansy je do mě zakoukaná a Blaise... o něm moc nevím. Baví se s ním spíš Pansy.

Ale proč to řeším? Nic zajímavého jsem se stejně nedozvěděl. Ať si své přátele Potter odhání jak chce, moje starost to není. Protřepal jsem hlavou na urovnání myšlenek a opět se narovnal. Hlavu jsem zvedl a ospale si protřel oči. "Hej, Draco... slyšíš?" ozvala se Pansy, asi jsem ji úspěšně ignoroval. Poklepávala opět na místo vedle sebe a sladce se na mě culila. Odevzdaně jsem si k ní opět přisedl. "Málo si spal?" otázala se mě ustaraně, když si všimla jak se mi zavírají víčka. Ani nevím proč jsem dnes tak unavený. Spát jsem šel včas. "Pojď, můžeš si klidně lehnout, do Bradavic pojedeme ještě dlouho. Vzbudím tě až tam budem." usmála se a poklepala rukama o svůj klín. Nohy srovnala vedle sebe a čekala až si lehnu.

No co, jsem holt unavený. Tímhle si rozhodně ublížit nemůžu. "Ale nic to mezi námi nemění. Jasně. Snad jsem ti řekl dost důrazně, že já tě nemiliju a milovat nebudu. Si jen kámoška." sjel jsem ji podezíravím pohledem, když jsem  ze sebe sundaval sako. Její oči o něco posmutněly, ale stále se na mě usmívala. "Vždyť já vím, Draco. Notak, vidím jak si unavený, jen si lehni." koutkem oka jsem spatřil Blaisův závistiví výraz, se kterým mě propaloval skrz na skrz. Objevil se mi pobavený úšklebek a lehl si Pansy do klína. Skoro jsem až slyšel jak spokojeně zavrněla. Zavřel jsem oči a ucítil jak si její štíhlé prsty hrají s mými vlasy. Bylo to příjemné a začínalo mě to pomalu uspávat.

727 slov

Přeměněný (drarry) [DOKONČENO] Kde žijí příběhy. Začni objevovat