Caissor

405 25 7
                                    

Sedím v kuchyni a přemýšlím. Snídám brambory se sýrem, které jsem nasbírala pro mou sestru Rous v lese, kde je zakázaný vstup.Dojedla jsem brambory a šla jsem vzbudit Rous, která dnes zaspala. Přichystala jsem jí snídani a vyrazily jsme do školy.
Přijdu do třídy, ale místo vřelého přivítání si sednu do chladné lavice a slyším, jak se mi ostatní ve třídě smějí. Dívky si ze mě utahují, protože nenosím lak, boty na podpatcích a netočím si vlasy . Kluci mě nesnáší, protože rychlej běhám, mám větší postřeh a přesnější střelbu.
Zvoní, učitel přichází do třídy. A říká ,, Tak, dnes si vyvoláme třeba .... Třeba Armen Evenovou. Armen Evenovou " opakuje. Asi po půl minutě mi dojde, že volá moje jméno. Přicházím k tabuli a mám úplně stuhlé nohy. Ptá se mě a já mu koktavě odpovídám. Tohle zkoušení bylo hrozné. ,,Za tři" říká učitel a já jen přikývnu a vracím se zpátky do lavice.
Dnes naštěstí končíme dřív, protože je den Sklizně. Tento den je jen jednou za rok. Dostáváme základni potraviny. Na tenhle den se všichni ustrojí do svátečních šatů. Matka mě ustrojila do jejich šatů s červenou sukní a černým opaskem. Měla jsem načesaný francouzský cop a na krku řetízek s drobným modro-bílým motýlkem. Na nohách jsem měla obuté vyleštěné bílé baleríny, které si obouvám jen na den sklizně.

Na dnešní sklizni jsme dostaly : mouku,vejce,mléko, cukr, sůl a bochník chleba. Položila jsem náš příděl na stůl a šla jsem si lehnout do mé postele, která voní po skořici, protože mi ji mamka přidala do prádelníku.

ArgonKde žijí příběhy. Začni objevovat