Argon

Rostliny

Nevím, kdo nebo co ty zeleno bílé světla byly zač, ale po otevření dveří se pomalu vracely zpět. Nejspíš je někdo zavolal. Když jsem je přestala pozorovat , tak jsem si všimla, že je ještě tma, ale do postele jse mi jít nechtělo a tak jsem zůstala na střeše. Bylo horko a příjemně zafukovalo.
Zabalila jsem se do půl deky a na druhé půlce jsem ležela. Zem je ze dřeva, takže mi ani nevadilo na ni ležet. Pozoruji hvězdy. Na obloze je hodně souhvězdí, které ani neznám, ale mně to nevadí a dívám se na nebe dál.
Už nemohu usnout a tak jen pozoruju hvězdy a snažím se v nich najít něco, co bych mohla k něčemu připodobnit.
Najednou ucítím vlnu spánku, která na mě po celé noci dolehla. Zavírám oči a upadám do říše spánku.
Nespím, ale dlouho.... Nevím, co to se mnou je. Normálně v noci spím skoro jako zabitá a tady nespím ani dvě hodiny.
Otevírám pořádně oči a mnu si je... Všímám si, že svítá. Chtěla jsem jít dolů, ale nemůžu si odříct východ slunce ze střechy domu. Pozoruji východ slunce.
Slunce už vyšlo, chvíli ještě pozoruji krajinu a pak scházím zpátky dolů do pokoje. Otec mi včera říkal, že si mám dnes vybalit, ale připadá mi to zbytečné, protože za chvíli půjdeme zase někam jinam.
Nevím, jak to vypadá v otcově pozorovatelně, ale mně se tady líbí. Ráda bych tu nějakou dobu zůstala. Nemám co dělat a tak jsem si řekla, že půjdu nachystat pro všechny snídani.
Scházím po schodech dolů..... než jdu do kuchyně, tak pootevírám dveře, aby se zde vyvětral vzduch.
Nadechuji se čerstvého vzduchu a zavírám oči.
Po chvilce odcházím ode dveří a jdu do kuchyně. Otevírám šuplíky, abych zjistila, kde jsou všechny věci na přípravu jídla.
Vytahuji si nůž a krájím chleba, který ležel v sáčku na kuchyňské lince. Vytahuji talířky ze skříňky a dávám na každý talíř dva krajíce chleba.
Vytahuji vajíčka a smažím je na pánvi. Už je to usmažený, takže to dávám rovnoměrně na talířky s chlebem, aby měl každý dost.
Našla jsem rajčata a okurek ve spížce v rohu místnosti.
Umívám zeleninu, kterou jsem našla a krájím ji. Dávám ji na talířky k míchaným vejcům a dávám všechny talířky na tác.
Je ráno a už je takový vedro, takže kávu vařit nechci a ani jsem ji nenašla. Dávám vodu do džbánu..... Chci tam přidat trošku máty a tak vycházím ven. V Caissoru roste máta skoro po celé louce.
Ale tady.... žádná máta..... jsou tu samé podivné rostliny. Čichám k této zeleno bílé rostlině a mnu její lístky mezi prsty. Voní pěkně a tak ji trhám a beru ji domů.
Přidávám ji do džbánu. Beru skleničky, které dávám na tác k talířům.
Beru tác do rukou a vycházím po schodech. Stoupám po schodek, po kterých jsem zhruba před půl hodinou scházela dolů.
Rous se právě probouzí a je ráda, že jsem u ní.
,, Na... dobrou chuť ." říkám jí s úsměvem na tváři.
,, Díky. Polož mi to prosím na stůl. Vezmu si to za chvíli. " odpovídá mi potěšená Rous.
,, Dobře, zanesu to rodičům a přijdu zpátky za tebou." ,, Jasně"
Jdu do vedlejšího pokoje, ale než vejdu, tak napřed klepu. Nic se neozývá a tak vcházím...... otevírám. Máma s tátou ještě spí. ,, Dobré ráno " šeptám a při tom mámu hledím po vlasech. Máma otevírá oči a vítá mě se svým úsměvem. ,, Dobrou chuť" udělala jsem snídani. Máma snídá i tátovi to chutná. ,, Je to dobrý " říká mi otec. Předpokládám, že si nevařil, takže je rád, že má něco uvařeného. Jsem ráda, že všem chutná, protože moc dobře vařit neumím.
Ale mou radost mi kazí otázka
,, Co je v tom pití?" ,, Venku jsem natrhala nějaký bylinky." ,, Ne to nejsou žádný bylinky. Je to jedovatý!!!" ,, Ukážu ti knihu s vylisovánýma a nakreslenýma rostlinama." ,,Dobře" jen tak odpovídám.
Táta vstává z gauče a vytahuje knihu ze spodního šuplíku. ,, Na prohlídni si to " ,, Jasně, slíbila jsem Rous, že za ní přijdu" ,,Dobře, tak jdi."
Cestou než jsrm vešla do našeho pokoje, tak otevírám knížku z rostlinkama. Co ...... neeee. Tohle jsem dala do těch vajíček.
Na straně 5 je rostlina s popisem - velmi prudce jedovatá.......