#13 Na střeše [Housetrix]

62 3 0
                                    

„Chci ti pomoct.”
„Já ale žádnou pomoc nechci. Nepotřebuju.”
„A ty jako myslíš, že nevím co děláš když jsi sám? Že jsem úplně slepej? Že jsem si nevšiml toho, že to tvý věčně optimistický já je už několik měsíců pryč?”
„Jenže ty nevíš, jak moc mi ubližuješ!”
„Jak jako ubližuju?”
„Protože tě miluju!”

Tento rozhovor si přehrávám pořád dokola se slzami v očích. Už asi tak hodinu. Podle všeho mě asi hledáš, ale nedíváš se pořádně. Už tolikrát jsi pode mnou prošel, ale nevšiml sis mě. Sedím na střeše jednoho starého statku.

Vyhrnul jsem svůj pravý rukáv a podíval se na své zápěstí plné jizev. Mé oči zaplavilo ještě víc slz. Za to všechno si můžu sám. Měl jsem se tenkrát v té koupelně zamknout.

Lehl jsem si na tu střechu a pozoroval hvězdy. Začalo sněžit a mě právě došlo, že na sobě mám jen mikinu. Schoulil jsem se do klubíčka a asi usnul...

Ráno jsem se probudil pod dekou. Sáhl jsem jako obvykle do kapes, ale vytáhl jsem vzkaz.

Ahoj Kubo,

Nějakou chvilku jsem tě hledal. Když jsem tě našel, nechtěl jsem tě budit. Proto ta deka.

Prosím, ozvi se mi na mobil. Chci vědět, že jsi v pořádku.

Jak jsem tě ale tak pozoroval, došlo mi že jsem na tom se svými city stejně.

-Šťepán

PS: Dolů jsem ti přinesl čaj v termosce, tak doufám že ti nevystydl...

Když jsem sešel zabalený v dece dolů, uviděl jsem na menších schodech tebe. Spal jsi tam zabalený v jiné dece. Usmál jsem se, přehodil přez tebe mou deku, napil se čaje a vyrazil zpět domů.

Adventní kalendář 2021 (Jednodílovky)Kde žijí příběhy. Začni objevovat