#22 Chyba [ViTem]

52 3 0
                                    

Ticho. Mým bytem nic jiného už několik hodin nezní. Od té doby, co jsem udělal tu chybu. Chybu, kterou si už neodpustím.

Byl jsi tady. Řekl jsi mi, co ke mě cítíš. A já? Já se choval jak sobeckej debil a poslal tě do háje.

Až teď si uvědomuji, jakou chybu jsem udělal. Ale až po tom, co jsi odešel.

Ta starost o tebe....není čistě kamarádská....

Bojím se o tebe. Nenapíšu ti, protože moc dobře vím, že bys mi neodepsal. Na to tě až moc dobře znám.

Zaťal jsem pěsti a praštil svou pravou rukou do stolu. Takhle to nenechám...nejsem přece až takovej sobec. Udělal bych pro tebe přece cokoliv. Cokoliv.

Vydal jsem se tedy k tobě do bytu. Bál jsem se. Znal jsem tě, takže jsem věděl že si něco klidně uděláš.

Dorazil jsem. Hlavní vchodové dveře otevírala nějaká ženská, takže tam jsem se dostal lehko.

Vyšlapal jsem schody k tobě a zazvonil. Co jsem si mohl myslet - nereagoval jsi. Zkoušel jsem to tak ještě několikrát, než jsem to vzdal.

Sáhl jsem pod rohožku a vytáhl náhradní klíč. Odemkl jsem a našel tě ležícího vedle gauče. Přiběhl jsem k tobě. Lekl ses mě.

„C - co tu děláš, Matyáši? Já myslel, že se s homoušema nebavíš...”
„Já, já se omlouvám. Nevěděl jsem co říct, ale pak jsem začal mít o tebe starost. A.....asi ne čistě kamarádskou.”

Podíval ses na mě svýma uslzenýma očima. Byla v nich ale vidět radost. Už ne jen slzy.

Zůstal jsem u tebe do rána. Už jsem se sice nebál, že si něco uděláš, ale prostě jsem chtěl. Kdo by taky nechtěl strávit víkend se svým novým klukem a hromadou jídla, že?

Adventní kalendář 2021 (Jednodílovky)Kde žijí příběhy. Začni objevovat