„Povedz mi to."
„Co?"
„Čo ti je?"
„Nic, proč?" zeptal jsem se a věnoval se dal cheeseburgeru v Mekáči.
„Vieš, že poznám keď klameš."
„No jo, furt."
„Tak čo ti je?"
„Ne, to ani nestojí za řeč."
Odpověděl jsi mi jen mírným povytáhnutím obočí.
„No...já...já se..."
„Prepáč, čo si povedal?"
„Ale nic."
„Gejmrik, povedz mi to, lebo...."
„Nebo nic. Já se o tom nechci bavit..."
„Tak nič, no..."
Po chvíli jsme měli dojezeno, tak jsme šli ke mě domů.
Tam jsme si vzali něco málo z mých 'menších' zásob pitíček a pokračovali v naší chlastací hře, která spočívá v tom, že říkáme jazykolamy a kdo se splete, napije se.
Já moc nepil, ale ty celkem dost. Nakonec jsi se mi uvelebil na rameni. Dal jsem ti menší pusu do vlasů a ty ses usmál. Kéž bys věděl, co mě tak žere...povzdechl jsem si.
„Gejmrik?"
„Ano, Kleouši?"
„Ja sa do teba zamiloval."
„Ale, prosimtě." zakroutil jsem hlavou
„Ja neklamem! Ja, ja ťa..!"
„Prosimtě, nevíš co říkáš." zarazil jsem tě
„Hele!"
„A i kdybys to věděl, ráno si to nebudeš pama -"
Umlčely mě tvé rty. Spolupracoval jsem. O chvíli později jsme se odtrhli, aby jsme se nadechli. Já na tebe jen nevěřícně zíral.
„Měli bysme jít spát." řekl jsem trochu vyděšeně.
I přez tvé protesty jsem ti pomohl ke mě do postele a šel si lehnout na gauč. Uvědomil jsem si, že jsem teď zažil věc, o které už několik měsíců sním. A při přemýšlení o tom, co se stane asi zítra jsem usnul.
Druhý den jsem se vzbudil a uviděl tě koukat na televizi. Sedl jsem si.
„Dobré ráno." řekl jsem.
„Dobré." řekl jsi.
„Kelouši....pamatuješ si něco ze včerejška?"
„A- áno." sklopil jsi zrak.
„A máš i jakožto střízlivý stejný názor?"
Jenom jsi kývl hlavou.
Já se mírně usmál a dál ti na rty pusu.
„Budeš se mnou chodit?"
„Áno." usmál ses.
ČTEŠ
Adventní kalendář 2021 (Jednodílovky)
FanfictionAbych vám nějak zkrátila čekání na Vánoce, rozhodla jsem se udělat adventní kalendář. Půjde o to, že každá kapitola obsahuje nějaký ship, ať už youtuber x youtuberka, nebo youtuber x youtuber. (...hlavně druhá možnost...) KNIHA NEMÁ NIKOHO URAZIT...
