When dreams come true

Chapter 7. - We don't bite

S pobavením jsem se na ně dívala.
Ashton vklopýtal do pokoje, ale najednou ztratil rovnováhu a spadl, Calum přistál na něj. Rozesmál se tím svým dokonalým smíchem a snažil se ze sebe Caluma setřást.
"Copak? Nechceš se se mnou mazlit?," zahuhlal Calum se svým roztomilým přízvukem a obmotal nohy i ruce kolem Ashtonova těla. Ten se rozesmál ještě víc.

"NECH MĚ!," ječel a smál se, víc a víc a já jsem si všimla, že se mi na tváři usadil úsměv. Cashton chvilky jsou vzácnost.

"Miluju tě, Ashtone," šišlal Calum a zachumlal obličej do Ashtonova krku. Ten už se ani nebránil, jen se smál na celé kolo a jeho smích se začal podobat smíchu malé holčičky.

"Co děláte, dementi?," vešel dovnitř rozespalý Luke a promnul si oči. Vlasy mu trčely na všechny strany a na sobě měl jen obyčejné tepláky.
Bylo to poprvé, co jsem ho viděla bez trika a musím říct, že mi brada spadla až na zem.
Když si všiml, co se děje, jen nesouhlasně zakroutil hlavou a podíval se směrem ke mně a Michaelovi, který se zatím hrabal ve skříni.
Očima se zastavil na mně a začal si mě prohlížet. Skousla jsem si ret, přešlápla a když se jeho oči střetly s mýma, jen jsem zamrkala.

"Ahoj," usmál se a zalezl za dveře, jen mu koukala hlava. Nejdřív jsem to nepochopila, ale později mi došlo, že se nejspíš styděl.

"Ahoj," odpověděla jsem mu a on hned na to zmizel. Překvapeně jsem zvedla obočí a už jsem se chystala zeptat napůl oblečeného Michaela, co má Luke za problém, když se Calum najednou na Ashtonových zádech začal velice divně pohybovat a z jeho úst vycházely vzdechy.

"To stačí," zamumlal Michael a vydal se Caluma z Ashtona zvednout. Ten se kupodivu nebránil a jen se šibalsky usmál, když vtom si mě najednou všiml.
Oči se mu rozšířily a na tváři se mu usadil pobavený úsměv.

"Ty musíš být Kate," zavrněl a přiblížil se ke mně. Nevím, co to do mně vjelo, ale najednou jsem byla šíleně nervozní. Cítila jsem, že se mi do tváří hrne červeň a místo odpovědi jsem jen kývla.
Když jsem se mu podívala do očí, přála jsem si, abych to nedělala. Pohled jeho tmavých očí byl tak intenzivní, až se mi roztřásla kolena a měla jsem co dělat, abych se před ním neskácela na zem.
Calum natáhl ruce a já ho váhavě objala. Ruce se mi klepaly, hlava se mi motala, měla jsem pocit, že se každou chvilku rozpadnu na milion kousíčku. Napadlo mě, že se asi takhle cítí narkoman, když má absťák.
Před rozpadnutím mi ale bránily Calumovy pevné paže kolem mého trupu, jeho dlaně byly trochu níž než je zvykem, ale ne dost nízko, aby to bylo neslušné.
Pevně jsem zavřela oči a vychutnávala si chvilkového pocitu naprostého bezpečí. Bylo mi v jeho objetí tak dobře, že jsem si ani neuvědomila, že ho objímám až moc dlouho.
Neochotně jsem se odtáhla a všimla si, že Michael s Ashtonem v pokoji už nejsou. Poodstoupila jsem od Caluma, abych se vyvarovala tomu, že má kolena už moc nevydrží, já spadnu a celého ho poslintám.

"Budu s klukama dole," oznámil a vydal se ke dveřím. Naposledy se na mně podíval, usmál se a vyšel z pokoje.

Hlasitě jsem vydechla. Tohle bylo opravdu, opravdu divné. Nikdy jsem na žádného kluka takhle extrémně nervozně nereagovala.
Musela jsem se na chvíli posadit na postel, abych se uklidnila. V hlavě mi vířily myšlenky, které netvořily celek a nedávaly smysl. Zuřivě jsem mrkala, ruce se mi klepaly.
Několikrát jsem se zhluboka nadechla a po nějaké chvíli se mi konečně podařilo se trochu uklidnit.
Stále celá rozklepaná jsem otevřela kufr a vyndala obyčejné černé kraťásky z teplákového materiálu (wtf, co to píšu) a bílé tričko s nápisem "but ur not calum hood". Trochu jsem se na něj zamračila a zahrabala na dno kufru. Tohle si ještě nějakou chvíli neobléknu.
Místo něj jsem vytáhla obyčejné bílé tílko, vzala čisté prádlo, hygienické potřeby a vydala se do koupelny, která byla napravo od mého, od Michealova, pokoje.
Zavřela jsem za sebou dveře a rychle vlezla do sprchy.

Asi po patnácti minutách jsem byla konečně hotová. V pokoji jsem jen ustlala postel, natáhla si Uggsky na doma a vydala se po schodech dolů.
Pomalu jsem sestupovala, prohrabujíc si vlhké vlasy, když jsem těsně před sestoupením z posledních schodů zaslechla, jak se kluci baví.

"Calume, slyšíš mě?," vztekal se Michael.
"No?," zamručel a hlasitě si něčeho usrkl. Podle vůně táhnoucí se z kuchyně jsem usoudila, že to bylo kafe.

Kafe.

Do pusy se mi nahrnuly sliny.

"Nad čím furt dumáš?"
"Jako kdybys ho neznal," zasmál se Ashton, "V myšlenkách si to rozdává s Kate."
Do obličeje se mi nahrnula snad všechna krev z těla. Chtěla jsem se otočit a vrátit se nahoru, ale schod, na němž jsem stála, najednou vrznul a moje šance na útěk se rovnaly nule.

"Kate?," vystrčil hlavu ze dveří do kuchyně Ashton a já se usmála.
"Pojď za náma, nekoušem," zasmál se a zalezl zpátky do kuchyně.
"Mluv za sebe," ozval se Calum a já jsem najednou věděla, že se od něj musím držet co nejdál, abych předešla dalšímu trapasu.

Když jsem vešla do kuchyně, všichni rázem zmlkli. Michael měl plnou pusu a zuřivě kulil oči, Ashton s někým telefonoval, ale když jsem vstoupila, obočí mu překvapeně povyjelo nahoru, Luke měl sklopený pohled a žmoulal su piercing a Calum mě spaloval takovým pohledem, u kterého jsem měla pocit, že se ho po celou snídani nezbavím.

wtf, co to je
je to tak divný, až je to divný, fakt se omlouvám
všem děkuju za reads a bylo by od vás moc hezké, kdybyste mi sem aspoň párkrát hodili komentář s názorem:)
btw; víc jak 300 reads? amazing as f, miluju vás, dělá mi to takovou radost