When dreams come true

Chapter 9. - Real life angel walking down this Earth

oh, 600 reads? vy jste neskuteční, ily so much

-------------------------------------

"Dobré ráno!", vletěl do mého pokoje Ashton a začal roztahovat žaluzie. Venku bylo ještě šero, žádné sluníčko.

"Kolik je hodin, proboha?", zamručela jsem a i přesto, že mě žádné sluneční paprsky nebodaly do očí, víc jsem se zachumlala do peřin a strčila hlavu pod polštář.

"Půl šesté. Vstávej Kate, za půl hodiny musíme vyrazit, abychom všechno stihli," prohlásil a odešel z pokoje.
Nespokojeně jsem na posteli posadila a promnula si oči. Byla jsem tak ospalá, že jsem si málem zase lehla.
Se zamručením jsem vstala, vzala si svůj župan a vydala se za Ashtonem do kuchyně.
Přivítala mě příjemná vůně kafe a usmívající se Ashton.

"Proč jsme museli vstávat tak brzy?", zeptala jsem se a hlasitě si zívla. Hned na to přede mnou přistál velký hrnek horkého kafe.

"Máme toho dnes na programu trochu víc. Neměli jste se včera s Michaelem a Lukem do noci koukat na filmy," zasmál se a já jen protočila očima.

Po celou snídani Ashtonovi nemizel úsměv z tváře a po chvíli se jeho nadšení přesunulo i na mě. Byla jsem zvědavá, kam mě vezme, a jak jsem ho znala - je to divné, když to nazvu takhle, ale zčásti je to pravda - , bude to něco speciálního. Těšila jsem se a i přesto, že jsem ještě nebyla plně probuzená, vyběhla jsem po snídani do pokoje a honem se rozhodovala, co si vzít na sebe. Ashton nijak nenaznačil, kam se chystáme, ale brala jsem to tak, že kdybych se musela obléknout nějak speciálně, dal mi vědět. A tak jsem si z kufru, ze kterého jsem si ještě nevybalila, vytáhla široké potrhané džíny s vysokým sedem, Guns'n'Roses crop top, černé creepers a černo-šedou flanelovou košili. Měla jsem to na sobě behem chvilky a hned jsem běžela do koupelny. Po hygieně jsem si rychle pročísla vlasy a přední, nejdelší, prameny spletla do malých copánků a sepnula na temeni. Nelíčila jsem se, jen jsem si rty namalovala tmavě rudou rtěnkou.

Když jsem vyšla z koupelny, z pokoje naproti tomu mému se ozývalo tiché mumlání, které mě donutilo se pousmát. Nevěděla jsem, jestli je to Luke nebo Calum, ale to nebylo podstatné.

V pokoji jsem si rychle rychle hodila pár nezbytností do kabelky, oblékla si košili a téměř sprintem jsem seběhla schody, až jsem vrazila do Ashtona.

"Páni, tohle," podíval se na telefon, kolik je hodin, "za čtvrt hodiny? Nejsi ty kouzelnice?"

Jen jsem se zasmála a vydala se ke vchodovým dveřím, ale Ashton mě zarazil s tím, že auto je v garáži, kam je rychlejší se dostat přes zahradu. Prošli jsme francouzským oknem v obýváku na zahradu a odtud jsme vešli do garáže. Za chvíli jsme se už řítili po Sydney.

"Řekneš mi, kam mě vezeš?", zeptala jsem se po deseti minutách jízdy, kdy Ashton nic neříkal.

K mé smůle Ashton však jen s úsměvem zavrtěl hlavou a nespouštěl zrak ze silnice před sebou.
Frustrovaně jsem si povzdechla. Nikdy jsem nebyla moc velkým fanouškem překvapení, a tak se v mé hlavě začaly objevovat nepříjemné naštvané myšlenky. Pokusila jsem se je zahnat pozorováním krajiny ubíhající za oknem. To však nepomohlo a Ashton také nic neříkal. Už jsem se začala chystat chytat se za vlasy, když jsem si všimla USB kabelu, ke kterému jen stačilo připojit telefon a celým auten by se rozezněla hudba z vašeho mobilu. A přesně to jsem udělala. Pustila jsem písničky z prvního 5 Seconds Of Summer alba a trochu mi zlepšilo náladu, že Ashton při prvních tónech "She Looks so Perfect" pohoršeně vykulil oči. Ha.
Po chvíli se ale uvolnil a začal zpívat se mnou.

Cesta nám trvala celkem tři hodiny. Poslouchali jsme s Ashtonem jejich hudbu a pár dalších interpretů jako Green Day nebo All Time Low, ale i tak se cesta zdála nekonečná. I když, rozhodně stála za to.
Ashton mě vzal do ZOO. A nebyla to jen taková ZOO, bylo tam safari a výběh s klokany, kam směli i lidé.

Bylo to neskutečné. S Ashtonem jsme si užili úžasný den a domů jsme se vraceli pořádně unavení. Chtěla jsem mu nabídnout, že budu řídit, ale byl v tom háček. Neuměla jsem to.

Když jsem si večer lehla do postele, šťastně jsem se usmívala. Strávila jsem den s Ashtonem tak moc dobře. Nemusela jsem si na nic hrát, nemusela jsem nic předstírat. Stejně tak on. Byli jsme pouze obyčejná Kate a obyčejný Ashton, zapomněli jsme na všechnu slávu, splněná přání a stres. Byli jsme sami sebou, užívali si krásného počasí a přírody a na chvíli na všechno zapomněli. Zároveň jsme si i popovídali. O všem a o ničem. Rozebrali jsme témata jako je láska, rodina, plány do budoucna, ale také oblíbené jídlo a hudba. Byl to úžasný den.

Ale když jsem si uvědomila, že ten zítřejší strávím s Calumem, srdce se mi vzrušeně rozbušilo a spánek se kvůli nedočkavosti dostavil až pozdě po půlnoci.

děkuju, děkuju, děkuju
prosím, zanechte mi komentář s názorem, protože opravdu nevím, jestli stojí za to pokračovat

kdyžtak, další díl 15 votes?