8.

83 7 0
                                    

Probudil jsem se přesně na sedmou. S Yoongim jsme se nijak nepřiblížili, ale moje nemoc se zhoršila. Dozvěděl jsem se, že by bylo nejlepší na větší léčení. To léčení mělo jen pár lidí a já bych to nemusel přežít. Avšak i přes naříkajících kluků jsem to příjmul, stejnak co si budeme. Buď zemřu do pár měsíců nebo dní. Takže to má vskutku žádný význam.

Navíc už je červen a já své narozeniny oslavil, takže jsem totálně v pořádku. I ty Yoongiho. (poznámka autora- nevím v jakým obdobím se příběh předtím odehrával, ale teď jsme v Červnu)

Plus kolem půlky června se koná večírek, kde Yoongi a já tam budeme. Sice to bude, ještě tak dva týdny, ale vím, že tam chci, aby mě políbil. Doufám. Proto jsem udělal následující plán. Každý volný den co má mám i já. Zvláštní, že? Ah takové přemlouvání šéfa. Jsem rád, že je to zamnou. Budu dělat přes časy. Nevadí hlavně, že budu s Yoongim. Naštěstí to neumí s alkoholem a já se můžu kochat jeho nádherným obličejem celou noc. A pak vidět vzbouzejícího Yoongiho. Jsem úchylný ano.

Dnes mám volno je sobota a s Yoongim Jiminem a Felixem jsme se rozhodli jako děti jít na pouť. Prý tam budou úplně jiné atrakce, než minulý rok. Yoongi tam nechtěl, ale jako já jeho "kamarád" jsem mu řekl, že tam budu též. Málem se zhroutil. Hehe....

Jako jediný umím pořádně řídit. Felix sice také, ale jak jsem se dozvěděl že včera v baru odjel autem, tak radši pojedu s autem já.

Jin byl zase někde pryč. Říkal, že je u někoho na koho má tajný crush, už ze střední. No nevím... Určitě lže a šel do kina na nějaký romantický film, aby obrečel všechny scénky a mohl porovnávat sebe a film.

Vzal jsem si bílé tričko a trhané džínové kraťase. Jelikož znám Jimina který bude chtít večer vidět pouť ve svetýlkách, tak jsem si vzal i džínovou bundu. (víte co myslím).

Vzal jsem si potřebné věci a podíval se na čas. Byla jedna. Správný čas jet pro kluky.

U Jimina

"Tak můžeme?" zeptal se přiotráveně Yoongi. Stopro zase má blbý den a vypadá jak kdyby do něho trefil snad třikrát blesk. "Yoongi vydrž. Ty kraťase jsou těžké navlíknout!" křikl nazpátek jako odpověď jimin. Felix pohotově tam šel a pomohl mu.

"No jo hlavně aby ta prdel šla vidět co nejvíc" zasmál jsem se a společně jsme jeli na pouť. Nebyla blízko a tak jsme jeli autem kolem 5 km.

Na pouti

Jako první si Yoongi koupil kšiltovku. Aby neumřel hned na úpal. Bylo tu poměrně dost lidí, takže jsme se drželi blíž i když jimin jako dítě poskakoval ze strany na stranu, že chce tam a tam. No.. Felix o moc lepší nebyl. Nejvíc kdo tu byl v klidu jsem byl já a Yoongi. Ano chodící mrtvola. Měl by jít na herectví smrtek.

"Panebože a tam je řetízkáč!" šílel jako magor Jimin a poskakoval, jako pes kolem svého panička. Hned jak zbystřil Felix, tak byl úplně stejně mimo jako Jimin. "Tak kam první?" Nejotrávenější člověk se po delší době ozval. "Tam!" oba ukázali na jinou atrakci.

"Fajn tak půjdeme nejdřív na horskou dráhu" usmál jsem se a to jsem si ponechal , protože když jsem viděl k čemu jsem se podepsal... Normálně do pekel, bych šel raději, než na toto.

"Felixi já se tak těším" furt poskakoval a byl jako dítě...No horší jak dítě. Lidi se na nás dívali, jako by jsme vyšli předčasně z nějakého blázince.

Po atrakcí

Jimin a Felix byli šťastní jako ze sedmého nebe. Já dokonce byl mrtvý, jako Yoongi na začátku všeho. Teď už umřel. Bylo mu blbě ze všech těch otáčlivých atrakcí. Třeba jako hrníčky (chápeme) nebo velká houpací loď. Ten řetízkáč nebyl o moc lepší. A mnoho další.

Poslední na co nás tahali bylo ruské kolo. Jimin a Felix, už běželi dopředu, aby si vybrali barvu. My se zastavili ještě u cukrové vaty. Yoongi mi ještě vystřelil sluníčko. Bylo barevné a připl jsem si ho na mikinu. Byl to odznáček. Bylo to roztomilé.

"Myslíš si, že už jsou až navrchu?" víc jsem se přisunul k němu. "Nevím, ale jsem rád, že už tu nejsou. Aspoň na chvilku" usmál se a spolu jsem vešli do kabinky.

"Tyto atrakce miluji... Můžeš si přerovnat myšlenky. A lepší, když jsi tu sám.." Podíval se dolů. Byli jsme už docela vysoko. "Nemám tu být?" vím, že to myslel jinak, ale přece jen jsem se zeptal.

"Samozřejmě že tě tu chci. Jsi vyjímečná osoba. Mám hodně rád tyto osoby. Mají na mě velký vliv." usmál se na mě s sedl si ke mě. "Cítím se, jakobych byl zase na střední, když jsem s tebou." opřel jsem si hlavu o jeho rameno a díval se z okénka.

Když jsme dojeli kluci na nás mávali a pozývali nás do baru na drink. Ti jednou zdechnou na uchlastání.

"Jen jeden" řekl mi do ucha Yoongi a já kývl. Měl na sobě mikinu, která na sobě měla malým napsaný. You and me. Oh musel jsem si představit nás, jak jsme spolu.

Jak řekl Yoongi, tak jsme si dali jen jeden. Jimin a Felix potom šli domů a my se šli ještě projít. (P. A. - je to asi neděle)

Jelikož zítra byla práce a máme volno, až ve čtvrtek, tak jsem apeloval, aby jsme zůstali spolu co nejdéle.

Opakoval jsem si neustále větu cítím se, jakobych byl zase na střední, když jsem s tebou. Nebo jsi vyjímečná osoba. Mám na něho velký vliv? Mám být skopokejený?

Hello my friends
Po delší době tu je další kapitola. Neptejte se proč, tak brzo ráno.
Budou Vánoce a bude zase pro mě volno, takže se plně pustím do dalšího čtení tu na Wattpadu a psaní knížek teda knížky této haha.

I purple you A.R.M.Y 💜 💜 💜

~965~

"Mé třetí přání je, aby jsi mě políbil" (Sope) Kde žijí příběhy. Začni objevovat