"Mé třetí přání je, aby jsi mě políbil" (Sope)

18.

Probudil jsem se do krásného rána. Byl jsem na kapačkách. Ah, ty věci, už u sebe nechci.

Měl jsem snídani v podobě blitek. Horší, než jídlo z bahna, co jsem dělal v pěti letech.

Ale co, dnes mi to nechutnalo. Mají lepší. "Hoseokie!" přisel ke mě Jungkook. "Kookie!" objal jsem ho a usmíval se, jako měsíček na hnoji. "konečně tě vidím, aspoň se hezky usmívat. Přinesl jsem ti plyšáčka, aby se ti lépe spalo. Tu máš čokoládu. Soju jsem nemohl koupit je to tu zakázané a ty bys obzvlášť neměl pít takže tak" zasmál jsem se společně s Kookiem

"Ty jsi zlatý!" vypískl jsem. "Děkuji moc. A tu Soju si dáme spolu až odejdu." mrkl jsem a dál se bavil. Hlavně o jeho práci. Našel si tam bezva známého, který mu dává víc peněz. Aspoň něco pozitivního.

"Jin, Jimin a možná Felix přijdou až zítra. Dnes začali zařizovat takovou menší záležitost. Doufám, že se odtud brzy dostaneš. Jsi můj bezva kámoš." pohladil mě po ruce a pomalu odcházel.

Dny ubíhaly a z nemocnice jsem se dostal tak tak. Naštěstí hlavu mi dali do pořádku, tak jak byla, ale zatím žádný dobré známky mé nemoci.

Byt jsem kompletně prodal a koupil si větší dům, ale přesněji bydlím u Yoongiho. Takže máme rozděleno práci. Já uklízím dům a starám se o zahradu a on vydělává a pomáhá mi (většinou).

Vedeme si nádherný život. Gi mi dává tolik zábavy a tolik nápadů na výlety. Co si budeme yoongi je prostě princ mých snů.

"Dnes mi volali, že mám dnes volno. Co si tak užít dnešek?" usmál se a dlouze mě políbil. Jeho polštářky rtů mi tak chyběly. Dokonalejší rty snad nikdo nemá!

"To by jsme mohli. Můžeme jít dnes do bazénu být na zahradě a nebo sledovat filmy!" byl jsem rád že je doma. Poslední dobou ho v té práci ždímají jak hadr na umývání.

"Nejdříve si uděláme snídani" navrhl a v ruku v ruce jsme vydali udělat chleba ve vajíčku. Yoongi i já to máme rádi.

"Tady další prosím!" zasmál se Yoongi. Já byl u plotny a než se uvařil jeden chleba Yoongi už měl tři.

"Nestíhám prostě ne!" vložil jsem nám chleby, které byly uvařené na talíř a dal to Yoongimu, který udělal k tomu zeleninu a další blbosti co si vymyslel. No jo dokonalost sama o sobě.

Vše jsme uklidil a šli snídat. "Mm~ dobrý!" usmál jsem se na Yoongiho. "uvařili jsme to dokonale" na to jsem kývl.

Když jsme dosnídali, tak jsme si pustili pár výjimečných filmu - horory - takže jsem se nesmýrně bavil.

"Baby?" pošimral mě na nose tím svým, na to jsem se ještě víc usmál, než předtím. "Ano?" dal jsem mu malinkou pusinku. "Zajdeme si dát oběd do restaurace?" zeptal se. "Fajn, ale platím." "Ne já se ptal, takže já a žádné námitky" políbil mě a spolu jsme se nachystali.

Když jsme vyšli svítilo na nás sluníčko. Sice dnes ne moc teplé, ale jo. Naštěstí máme uzavřený bazén a uchováváme tam teplo. Yoongi si určitě vybere za odpolední aktivitu čvachtat v bazéně.

"Pojedeme autobusem nebo půjdeme pěšky" v mém tónu hlasu se ozýval jasný rozkaz, abysme jeli autobusem, ale Yoongi to zřejmě bral jako otázku. "Nevím, co ty?" uchechtl se nad mým mlčením. "Zlato.. Cítím se teď, jak kdybych tě neznal. Autobus by měl jet teď. Jede tu každou chvilkou" dal mi dětskou pusinku na tvář.

"Myslíš, že dneska bude pršet?" ačkoliv jsem možná i tušil, že bude, pořád mi to rotovalo v hlavě. "Hoseokie asi ano. Podle mraků asi po pár hodinách jo." odpověděl mi.

Když jsme přišli na autobusovou zastávku čekalo tu hodně lidí. Namáčkl jsem si na Yoongiho ruku a čekal než přijede. Nebylo to ani pět minut a my už seděli v autobuse směrem k restauraci.

" Co si dáš? " zeptal jsem se, když jsme si vzali do rukou menu. "Něco jednoduchého" na to jsem mu kývl a četl si hlavně ceny. Nic drahého a něco co by mi chutnalo. (nebudu sem psát co si objednali, protože sama nevím co vymyslet. Ale vy máte určitě fantazii a něco si k tomu přidáte :>)

Pan číšník nám dal jídlo, které Yoongi koupil. "Tak dobrou chuť" usmál se na mě Yoongi a s chutí do jídla jsme začali jist. U našeho stolu šlo slyšet jen mlaskání a ťukání příborů o talíř.

Po chvíli jsem přelomil ticho. "Yoongi... A jak je to teď semnou?" byl jsem potichu, ale dostatečně, aby to Yoongi slyšel. "Hm... Jak jsem se dozvěděl nejsem si jist zda jsi na tom lépe či hůř, ale vím že ses zlepšil v mnohých věcech. Nejsi unavený ani moc podrážděný. Možná se to zlepšilo aspoň doufám." Položil příbor na náznak že skončil s jídlem a já ho hned následoval.

V mých očích se odehrávala velká naděje." Nechci o tebe přijít " pohladil mě po tváři. Zčervenal jsem se a řekl" já o tebe taky nechci přijít. Jsi moje jediná šance k životu. Musíš mě zachránit. "" A ty mi k tomu pomoct s tím, že semnou budeš spolupracovat. "vzal moje ruce a políbil je." Ty víš, že spolupráce je na prvním místě. "

"Ano..." Už to bylo zase tu cítil jsem pocit smutku, že nedokážu přežít. "Máme dojezeno můžeme jít nebo chceš ještě něco?" mlčky jsem zakroutil hlavou na náznak, že nechci. Tím pádem jsme se připravili a odešli. Udělali jsme si menší procházku a místo autobusu jsme šli pěšky.

"Už se těším do našeho bazénu" Yoongi byl natešený a já to měl stejně. Akorát Yoongi přidal na kroku tak, že moje až moc krátké nohy nestačily a musel jsem skoro pobíhat.

"Yoongiane zpomal!" Vykřikl jsem jako malé dítě. "Nemůžu!" ozvalo se úplně stejným hlasem jako já. Vypadalo to jako děti když po sobě pokřikují. "Ale já už pomalu za tebou utíkám" popravdě jsem běžel maraton, abych mu byl aspoň za zády.

Najednou se zastavil a já to trefil hlavou přímo do jeho zad. Silně se začal smát a já si mnul čelo. "Promiň Jiminie, ale já musel" byl opravdu jak malé dítě co provokuje. Nafoukl jsem tvářičky a dupl si. "Nedostaneš to co chceš" z roztomilého kukuče se stal perverzní. "Až uvidíš mé tělo ztvrdneš I kdyby jsi nechtěl" mrkl na mě a vzal si mě do náruče.

Musel jsem s ním souhlasit. "Není to pravda!" bušil jsem do jeho hrudi svými pěstičkami. "Nenalhávej si" v tom jsme přišli domů. Vyzuli jsme si boty a šli do naší ložnice. Tam jsme si vzali plavky (i když jsme nemuseli) a kráčeli si to hezky do bazénu.

Čte to vůbec někdo? Podle mě, už jste dávno zapomněli, že tato knížka je. Hlavně kvůli mé slavné neaktivitě.

I purple you A.R.M.Y 💜 💜 💜

~1103~