"Hoseok!" Už jsem odcházel z mé práce, ale kolega Kim mě přistihl. "Ano?" zeptám se slušně. "Zítra ať tu jseš, aspoň deset minut před další přednáškou, aby jsi věděl, co a jak bude!" upozornil mě. "Dobře samozřejmě moc se omlouvám" Nevinně jsem se usmál.
Neměl slov, protože už tak byl ze mě hotový. Ale svým způsobem nad tím mávl rukou. Nezvykám si, jelikož nikdy nevíte, kdy změní názor, že?
Odešel jsem z práce. Byl jsem dnes hodně unavený a proto to tak i vypadalo. Rozlil jsem kávu po mých papírech. Srazil jsem se s ředitelem. Vyletěla mi složka ze schodů, takže jsme to s Lisou sbírali. Agh jsem tak nemožný.
Přišel jsem domů a hned první jsem se setkal s mojí postelí. Rychle jsem do ní skočil a stočil si deku kolem sebe. Konečně doma. "Telefon? Mě a někdo volat?" z mých šedých kalhot jsem si vzal svůj mobil a zvedl číslo od Jina.
J: Dnes nebudu doma. Jel jsem pokecat se Sehunem. Neboj jídlo jsem uvařil. Jestli to nesníš je po tobě!
H: Jo neboj se, vše bude snězeno.
J: Dobře, tak ahoj
H: Ahoj mami!
J: Já ti dám mami, až ti z toho bude zl-
Musel jsem to tipnout, nebo mi bude dělat přednášku ještě dalších pět minut a pak si bude stěžovat, že si furt semnou volá a nestíhá nic.
Hned na to jsem odepsal Kookovi, že půjdu na dnešní kalbu. Jo, takže si budu muset něco nachystat. Vzít peníze atd.
Vstal jsem líně k ledničce a vzal si jídlo. Co si budem, za celý den jsem snědl jen proteinovou tyčinku a k tomu asi tak šest kelímků kávy. Potřebuji se nutně najíst.
"Jine ty jsi výborný" vychutnával jsem si jídlo od Jina. Umím sice vařit ale... Nechávám to na Jinovi jinak bych musel potom já a to se mi nechce i když jak znám Jina... Ten by mě vypakoval z té kuchyně raz dva!
Vše jsem umyl, vyklidil to co jsem nechtěl z mého pokoje a oblékl se na dnešek. Shlédl jsem ještě nějaký film a pomalu odcházel z bytu. Podíval se na hodiny. Osm hodin večer.
"Jimine zdar!" objal jsem ho a společně čekali na Kooka. Po chvilce přišel a šli všichni do klubu.
"Tak co si dáte?" zeptala se milá slečna za barem. "Třikrát Soju" Odpověděl za nás Kook a dal peníze na bar. Společně si ťukli.
"Tak co Jimine, nějaké novinky?" otočil jsem pohled na něho "Ehmm... Nic bohužel. Ale měl jsem úžasnou noc s Markem znáš ne?" usmál se Jimin. "Jo, ale s tím?" uchechtl jsem se. "Náhodou, když jsem ho viděl v těch upnutých kalhotech." připojil se do konverzace Jungkook.
"Ok... Jen můj názor" usmál jsem se. Nemám rád tyto typy. "No to je jedno. Zítra nebudu moct jít do klubu. Víš jak jsem mluvil o té zkurvené kolegyni?" Už naštvaným hlasem začal zase Kook.
"No? A co s tím?" zeptal jsem se. "Musím za ní makat od rána do večera. Žádný do čtyř, ale do posraných osmi hodin!" "Ježíš, tak to pár dní zvládneš" pohladil jsem ho po zádech.
"Žádných pár dní. Možná dokud než najdou náhradu za ní!" Napil se ze Soju. "Aspoň si nebudeš ničit tělo tím alkoholem" "Další odborná rada od pana Parka Jimina" otočil jsem se zpátky na Jimina.
Jen mykl rameny a široce se usmál. "Hele Jimine, tak začni u sebe a Jungkookovi jako vzor ukážeš, že nepiješ." "Ehm Kooku klidně ti donesu osobně do práce deset láhev Soju" Namítl Jimin a já věděl, že jsme se vrátili na stejnou línii, co byla do teď.
O dvě hodiny později
Hodiny na mobilu ukazovaly, něco přes desátou hodinu. Měl bych jít, protože už tak jsem dost opilý. "Hoseokie neodcházej" Jimin dopil své "Poslední" whiskey a podíval se smutně na mě. "Ráno umřeš na kocovinu a Kook to samý. Já už mám dost. Jiminie kdyby se něco stalo zavolej někomu" usmál jsem se a co nejrychleji se dostal z baru.
Znám až moc dobře Jimina. Obmotal by se kolem mé nohy a začal prosit ať tam zůstanu. Žádný takový. Už jsem si prožil s ním dost!
Nad touto myšlenkou se musím zasmát.....
No nic, zatím nic tak záživného.
I purple you A.R.M.Y 💜 💜 💜
ČTEŠ
"Mé třetí přání je, aby jsi mě políbil" (Sope)
FanfictionJung Hoseok pracuje v kanceláři. Pro něho je to nuda, protože celý život bere s humorem. Rád se zdržuje se svými kamarády v klubech a jednoduše si žije svůj vlastní příběh. Potrpí si, ale na vážné nemoci, která mu přivede velké změny do zivota. Více...