"Mé třetí přání je, aby jsi mě políbil" (Sope)

14.

"No nic zlato budeme muset je už skoro tma." políbil mě nakonec a zmáčkl mi zadek. "Ahh Yoongi!" usmál jsem se a udělal mu značku na krku.

Po chvíli jsem se odtáhl a uviděl krásnou značku. Sedli jsme si do jeho auta a jeli ke mě. Tam mě Yoongi vysadil a odjel pryč.

Doufám, že Jin bude doma.... A nebo radši ne. Udělal by mi přednášku o tom, že jsem dlouho nebyl doma. Ale já mám zbraň taky mohl bych říci, že on nebyl také doma. Jenže když na mě vyjede svoji vařečkou, tak jsem jako myš v pasti u kočky.

Vešel jsem do našeho milovaného bytu. Jak jsem, ale z větší půlky čekal Jin nebyl doma. Usmál jsem se, že mu mohu udělat radost, ale když jsem zjistil co je v kuchyni, tak mě to silně zarazilo.

Všechny jeho vařící přístroje byly pryč společně s jeho věci v obýváku. Jeho okoj byl komplet čistý. "Cože?" nervózně řeknu do prostoru jeho pokoje a začnu přemýšlet.

Nenaštval jsem ho? Nebo co?

Zvedl jsem si telefon do úrovni, abych na něho viděl a začal hledat číslo Jina. Když jsem ho našel, tak jsem vytočil.

J: Hobi?

H: Můžeš mi vysvětlit proč nejsi tu?

J: Jsem u Namjoona a budu u něho bydlet. Vím, že je to strašně narychlo, ale rozhodl jsem se žít u něho a netěžit tě s ním.

H: Jenže jsme to mohli oslavit já bych ti pomohl a mohlo být vše v pořádku

J: Hoseokie~ moc se omlouvám je mi to moc líto

H: Fajn tak ahoj

Rychle jsem to položil. Měl jsem totální guláš svých pocitech. Byl jsem naštvaný smutný a měl jsem i kapku radosti.

Proč, tak rychle? Nevím, jestli mám brečet nebo ne.

Hlasitě jsem si povzdechl a sedl si do kuchyně. Je to tu tak prázdné a bez té radosti od Jina.

No nic sice to tu je prázdné, ale moje věci tu jsou poházené. Zítra budu muset koupit pár věcí. Není to tu zase tak prázdné, ale já se tu cítím prázdně. Hlavně ta kuchyň.

Zítra jdu do práce, tak musím nabrat spánek. A osprchovat se. Připravit si věci a jít spát.

Když jsem to tu uklidil doslova uklidil tak jsem udělal to co jsem měl v plánu. Sprcha věci a spát.

Šel jsem spát až o půlnoci. Moc mi nebylo totiž opět dobře.

Ráno

Jel jsem opět svým autem do práce a hned u dveří potkal Taeho.

"Taehyung!" Usmál jsem se a přišel k němu. "Takže dnes je ta schůzka?" Zeptal jsem se hned, jak jsem k němu přišel. "Jo, ale nebudeš tam ty ani já. Je to prý jen pro šéfa a vysoce postavených." "A ty nejsi?" podivil jsem se. "Tak dostatečně ne" usmál se a spolu jsme vešli do veliké kanceláře kde sídlila jedna skupina co dělala svoji práci.

"Papíry máš tu, nejlépe bys to měl nějak uspořádat a vyplnit jsou hlavně pro tebe a některý i pro firmu ty musíš uspořádat a dát šéfovi." S tímto mě opustil a já se vrhl do práce.

Když jsem vstal kvůli nadcházejícímu se obědu, tak sem zavrávoral. Jsem snad opilý? Debil jsem to je ono.

Uchechtl jsem se nad mým gestem a šel do místnosti, kde byla jídelna pro zaměstnance. Bylo to skoro jako ve škole.

Nabral jsem si to co jsem potřeboval a sedl si. "Hoseok!" podíval jsem se na přicházejícího Seugmina. "Čau" mávl jsem, aby si sedl.

"Co práce?" "Klasika" ihned kývl, protože věděl, už jak to u mě je. "Slyšel jsem, že ti není dobře. Si to zase přehnal s Jiminem a spol ne?" zasmál se. Trochu mě to mrzelo. Nebylo mi zrovna dvakrát nejlíp, když už si to lidi všímají. "Jo jen trochu" Falešné jsem se usmál.

"No nic, já už pojedl své jídlo, tak budu muset. Víš co? Mám obmotaného našeho šéfa kolem prstu! Už jsme to i spolu dělali!" pochlubil se a já vykulil očí. "Fakt! Tak to štěstí" usmál jsem se a s ním odešel odnést tác.

Naše cesty se rozdělují u táců a s tím i moje vědomí. Uklouzl jsem na něčem slizkém či mokrém. Spadl jsem na záda a potom na hlavu. Dobře já nejsem já náhodou borec nakonec?

Heh takové blbé a nečekané.
Druhá Kapitola za námi!
I purple you A.R.M.Y 💜 💜 💜

~711~