9.

67 8 0
                                    

Celý týden jsem se připravoval na tu akci. Vím, že nikdo okukovat jak vypadám nebude, ale chci být hezky pro Yoongiho. Vždycky z práce spěchám do obchodu co mi kola na autě stačí a vybírám obleky. Ještě furt nevím. Jeden je kamínkový, druhý třpytivý a třetí klasický ale sexy. Co mám dělat?

Napsal jsem tedy Yoongimu. Musím ho už pořádně otravovat, ale co.

Hoseok:
Ahoj Yoongi promiň, že otravuji, ale potřebuji nutně abys odpověděl. Třpytky, kamínky nebo nic.

Po chvilce odepsal opět otráveně, jak nejvíc to šlo. Ale o to víc mě to užíralo.

Yoongi:
Neptej se na obleky vezmi si ten v čem budeš jako Park. Ty s ním nechodíš?

Hoseok:
Vybírám si obleky sám a jak můžeš vědět, že se ptám na obleky?

Yoongi:
Děláš ze mě kokota hoseokie~~

Hoseok:
Nesnáším tě

Yoongi:
Děkuji ✨

Hoseok:
takže?

Yoongi:
Nic

Hoseok:
Fajn ahoj
Zobrazeno

Dál neodepsal a já se dál věnoval své nejlepší práci a to je koukat na jeho fotky. Ale když někdo projde musím bohužel pracovat.

Zbytek dne jsem měl schůze. Zase se něco předělávalo a já musel slyšet celý, ten nesmyslný výklad. Oh bože to nemáte doma manželky s kterými můžete pokecat?

S unuděným výrazem jsem šel domů. Jin byl už druhý den zase v čudu. No jo. Je dospělý a já s tím nic neudělám. Nemůžu ho stále držet u sebe navíc taky nejsem často doma.

Sedl jsem si na gauč a uspořádal si na konferenčním stolku papíry. Dnes jsem spěchal domů, abych mohl jít spát. Oblek mám už koupený. Hned po práci jsem se tam vrhl jako tsunami. Ale i tak ty papíry daly zabrat a šel jsem spát, až kolem desáté. Vůbec jsem nepřemýšlel poslední hodinu jen na Yoongiho.

Další den jsem mohl zjistit, že budova je zcela uzavřena a máme dovolenou na pár dní. Ti blázni to fakt udělali. Tak jsem jel do kavárny si udělat hezký den. Nebudu otravovat Yoongiho, protože jak se dívám na jeho výsledky na internetu, tak nejvíc má plno ve středu. Asi nikdo nemá práci a musí otravovat.

Rozhodl jsem se, že půjdu za Jungkookem.

PRVNÍ POHLED YOONGIHO!

Ve výsledku je to úplně jiný, než jsem si představoval....

Hoseok je někdo jiný. Není to žádný kluk, který by chtěl jednu noc a potom zdar.

Už jen kdy přišel do mé ordinace jsem myslel, že láskou k němu vyskočím oknem. Je dost sexy. A i přesto, že má tak zlou nemoc je stále šťastný.

Nemůžu, ale říct, že jsem do něho zamilovaný. Je procento, že se mi líbí, ale že bych se zamiloval? Asi to nechám na pospas osudu.

Vešel další pacient a já myslel, že odejdu. Kolikátý to je? Asi snad stý.

Vše jsem udělal a skončil ve dvanáct. Udělal jsem si oběd, který se skládal rychlé nudlové polévky a opět se ponořil do mého koníčka a to je přemýšlení.

Je Hoseok vůbec na kluky? Zřejmě jo. Vypadá to tak. Ale co když si to jen myslím? Možná to dělá jen proto, že chce, abych udělal blázna. To je nejvíc čeho se bojím. Ale vyznal jsem se mu, že je výjimečná osoba.

Neznám žádnou jinou výjimečnou osobu jako je on, ale musel jsem to říct v množném. Ahh jsem úplný Kretén.

V jednu mi začala pohotovost. (P. A. Říká se tomu tak?) staral jsem se o pacienty co leželi na lůžku. Kontroloval jsem je a psal do jejich vpisů. Jo to je moje vedlejší práce. Moc mě baví. Dá se říct, že jsem hlava nemocnice. Protože nikdo jiný se takto nestará než já. Sem tam operuji, když mě zavolají nebo kontroluji své pacienty, potom jdu k lůžkům a dělám snad všechno co tu jde.

Ještě musím ale sehnat něco v čem se budu líbit Hobimu. Doufám, že si vzal něco uplého, abych mohl koukat na jeho krásné pozadí. Už na té pouti si musel schválně vzít ty kraťase, abych mu mohl koukat na jeho pozadí. Ale mě to nevadilo nemám s tím problém.

Tady to utnu a dáme time skip.

I purple you A.R.M.Y 💜 💜 💜

~670~

"Mé třetí přání je, aby jsi mě políbil" (Sope) Kde žijí příběhy. Začni objevovat