Po večeři se konečně dostanu do pokoje. Svléknu ze sebe oblečení a dojdu do koupelny, kde na sebe nechám stékat proud horké vody. Na nic nemyslím. Po pár minutách sprchu i s příjemně teplou vodou opustím. Omotám okolo sebe bílý ručník a dojdu do pokoje, kde se převléknu do pyžama. Takže, černého tílka a bílých zebrovaných kraťasů. Ještě dojdu ke stolu, připravím si učení na další den. Pak si jen ze stolečku vezmu notebook a jdu na balkón. Venku je příjemně, takže mi ani v tílku a kraťasech není zima. Sednu si na pytel a chvíli jen tak koukám, neznámo kam. Pak mi zapípá mobil, respektive messenger. Odemknu mobil a vybafne na mě zpráva od Angely.
-Ahojky- stojí ve zprávě. Na zprávu jí odepíši, že nemám čas a zavřu telefon. Nakonec ani nevím, proč jsem si s sebou brala notebook, když ho stejně ani nemám v plánu otevřít. Takových deset minut tam ještě sedím, dneska mám nějakou koukající náladu, a koukám do prázdna. Pak už jdu do pokoje. Zamknu balkón a notebook, který jsem ani nepoužila, položím na noční stolek. V koupelně si ještě vyčistím zuby a dále už mi nezbývá nic jiného, než jít do postele. Na což se poměrně těším, protože jsem docela unavená. A to je teprve začátek týdne.
„Vzdávám to“ zamumlám, asi po půl hodině marného se snažení usnout. Odkopu deku a vylezu z postele. Podívám se na hodiny, a zjistím, že už je půl dvanácté. Vyjdu z pokoje a sejdu schody do kuchyně. Mám v plánu si dát kakao, s nadějí, že potom usnu.
Vyndám si svůj oblíbený modrý hrneček a naliji do něj mléko, které následně ohřeji. Pak do něj dám dvě lžičky kakaa a zamíchám. Následně svůj výtvor vypiji. Vše po sobě uklidím a jdu zpátky do pokoje. Kde skočím do postele, a po několika minutách konečně usínám.
ČTEŠ
Something I didn't want
Novela JuvenilNikdy jsem netoužila po tom, mít dokonalý život. Nikdy jsem netoužila po tom, být bohatá. Vždy jsem byla ta šedá myš, co seděla v poslední lavici a s nikým se nebavila. Nevadilo mi to, ba naopak, vyhovovalo. Můj život byl normální, do té doby, než...
