Please||Karen

101 3 0
                                    

•Y/N POV•Tohle město bylo opravdu divné

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

•Y/N POV•
Tohle město bylo opravdu divné. Provincetownu. Jsem zde zhruba týden a zatím se mi nestalo snad nic dobrého. Musela jsem dnes do obchodu takže jsem si zjistila kde tady je a vyrazila tam. Ve městě jsem prakticky ještě nebyla a očividně to nebyla ani nějaká chyba. Město vypadalo strašidelně, ponuře.

Dorazila jsem do obchodu, který nebyl vlastně ani nějak zvláštní. Dokud mi ovšem do vozíku nenarazila žena. Očividně bezdomovkyně. ,,Vypadni odsud kurva." Začala na mne křičet. ,,Bože Karen." Řekl muž a podle jeho oblečení usuzuji, že to byl pokladní. ,,Jdi do prdele." Zakřičela znovu a pak se hystericky rozkašlala. ,,Proboha jdi pryč." Řekl jí. Ona dál kašlala ale poslechla a odešla ven. ,,To byla Karen. Je neškodná." Řekl mi muž když jsem vyndavala nákup na pokladní pás.

Karen. Nevím co byla pořádně zač ani proč udělala to co udělala ale chci vědět víc. Cestou domu už byla tma což by mi vlastně ani nevadilo kdyby jsem v dálce neviděla vysokou černou postavu. Trochu jsem zrychlila krok. Z různých rohů začali vylízat další a proto jsem začala utíkat abych byla už doma. To se mi naštěstí podařilo. Bylo to děsivé.

V klidu jsem si připravovala večeři když jsem z venku uslyšela křik. Nejdřív jsem to neřešila ale pak jsme uslyšela ránu na své dveře a další výkřik. Položila jsem škrabku a šla se podívat co se děje. Otevřela jsem dveře a cítila jsem jak se okolo mých nohou ovinuly dvě paže. Před mým domem staly zas ty stejné černé postavy. Hned jsem zabouchla dveře a konečně se podívala kdo mi leží u nohou. Byla to ona. Žena s lehce růžovými vlasy. Karen.  ,,Hej jsi v pořádku." Dřepla jsem si k ní. Chtěla jsem se jí dotknout ona ovšem ucukla. ,,Klid neboj neublížím ti. Podíváš se na mne?" Pomalu zvedla pohled a já viděla ty uslzené hnědé oči jak na mne hledí s obrovským strachem.

Po dlouhé době přemlouvání se mi podařilo ji dostat do mého obývacího pokoje. Šla jsem jí do kuchyně udělat šálek čaje. Musela úplně mrznout. Venku byla zima a ona tam někde na té ulici "bydlela". ,,Tady máš." Podala jsem jí šálek čaje. Nepatrně se usmála. Sedla jsme si do křesla naproti ní a čekala až se napije abych mohla mluvit. ,,Co se stalo tam venku?" Podívala se na mne ale pak hned pohled odvrátila jinam. ,,T-to...nevím j-jak ti to vysvětlit. Musíš odsud zmizet kurva." Řekla mi  a najednou se zvedla ze svého místa. Měla namířeno ke dveřím ale já ji předběhla a postavila se mezi ni a dveře. ,,Pusť mě." Snažila se mě odstrčit, to se ji ale nepovedlo. ,,Ne nejdeš ven. Jsou tam oni a hlavně tam umrzneš. Zůstáváš." Řekla jsem přísným hlasem což mě samotnou překvapilo. Karen se na mne podívala ale už nic nenamítala.

Připravila jsem ji koupel, dala jí nějaké čisté oblečení. Mezitím co se ona koupala tak jsem ji šla připravit teplou večeři.

•Karen POV•
Mít teplou koupel a čisté oblečení bylo něco úžasného. Když jsem šla zpět dolu za ní viděla jsem jak něco připravuje. ,,Pojď si sednout." Řekla když mě uviděla. Posadila jsem se kam mi ukázala a čekala co bude dělat. Položila přede mne talíř s kuřecím masem a pečenými bramborami. Vypadalo to opravdu lahodně ale trochu nedůvěřivě jsem se na ni podívala. ,,Neboj není to otrávené nebo tak něco." I tak jsem radši čekala až sama ochutná, pak jsem si dala první sousto a bylo to ještě lepší než to vypadalo. ,,Je to dobré." S úsměvem na mne přikývla. ,,Až to sníš můžeš přijít za mnou." Řekla a odešla na pohovku. Tohle si budu užívat.

604slov
Nekontrolovala jsem to takže se omlouvám za chyby a překlepy.🦋

One ShotsKde žijí příběhy. Začni objevovat