Stony Tajná mise

Zastávka

Steav pov:

Jedeme už celí den. Ani nevím kde pořádně sme. Celou dobu sme neřekli ani slovo. Řekl že nechce nic slyšet a já mu vyhověl. Už jenom to že jedu s ním a mám hrát jeho manžela ho docela naštvalo. Je něco okolo deváté večer jedeme bez přestávky. Otočil sem se na něj. Měly by sme zastavit. Pomalu usíná. ,, Měli by sme zastavit" promluvil sem. Otočil se na mě. ,, Proč?" Zeptal se. ,,Dit pomalu usínáš měl by ses prospat pár hodin nás nezabije ne?" Nehodlám přihlížet jak usne za volantem a my se rosekáme. ,,Ah fajn" souhlasil. Usmál sem se a dál sledoval silnici. Na první zastávce u benzínky zastavil. ,,Ale jenom pár hodin musíme tam být na čas" zívl si a zalezl dozadu na sedadla. Schodil mojí tašku na zem. Hmm. Vystoupil sem. Trochu se projdu. Podle toho co mi říkali tohle bude mise možná na rok. Celou dobu budu muset s být s Tonym a hrát že sme úžasný pár. Kdybych měl aspoň pořádnou práci. Ale já budu jenom s ním. Tony udělá všechnu práci. Je pravda že bych asi neměl co jim nabídnout takže by nebyl ani důvod mě tam brát. Když nad tím tak přemýšlím budu mu vařit a starat se o barák nic víc. Povzdevhl sem si a sedl si na lavičku co tu byla. Nechci mu do toho kecat. Kdybych tam nepřišel jel by sám a já bych neměl ani tušení kam jel. Aspoň ho budu moc pohlídat ne že by to potřeboval ale je lepší jezdit na mise ve dvouch kdyby se něco pokazilo.

Takhle sem tam přemýšlel ještě asi hodinu. Vydal sem se zpátky k autu. Ještě ho nechám spát. Tak hodinu pak ho zbudím. Vlastně bych se taky mohl prospat. Slyšel sem výkřik šlo to s našeho auta. Tony. Rozeběhl sem se. Těsně u vozu sem se zastavil. Podíval sem se dovnitř. Tony tam seděl a díval se do země. Proč křičel? Chtěl sem na něj promluvit ale když začal mluvit s Jarvisem rozmyslel sem si to. ,,Jarve kde je kapitán?" Ptal se roztřeseným hlasem. ,, Myslím že se šel projít pane" odpověděl mu. ,,Uf myslím že půjdu taky" nevypadal dobře. ,,Pane radil bych vám si vzít léky a nikam nechodit" léky? On bere nějaký léky? Na co? Jaký? Budu to muset zjistit. Ale pokuď nám to neřekl do teď neřekne mi to ani teď. ,,To bude chytrý" uznal. Skrčil sem se aby mě neviděl. Otřel přihrádku a vyndal nějakou krabičku. S ní si vysypal na ruku dva prášky a spolk je. Vážně by mě zajímalo co se stalo. Myslím že za ten rok to zjistím můžu to brát jako misi pro mě. Zjistit co je Starkovy. Stoupl sem si a otevřel dveře. ,,Ty už si vzhůru" zeptal sem se. Musím dělat že sem nic neviděl. Byl by akorát víc naštvaný kdybych vyzvídal co to bylo. ,, Jo už chvíli" dělá jako by se nic nestalo. ,, Skočím si pro kafe a vyjedem" otevřel si dveře. ,, Chceš taky?" Zastavil se na poslední chvíli. ,,Ne díky" tak už di víš jak se mi to hodí. ,,Dobře" s tím odešel. Když už byl dost daleko otevřel sem přihrádku. Vytáhl sem krabičku byla až v zadu. ,,Pane je od vás neslušné prohrabávat se věcmi pana Starka už jenom že ste ho odposlouchával" pokáral mě Jarvis. ,,Tys to věděl?" Jejda. ,,Ano věděl" no nazdar. ,, Neřeknu mu to ale neměl by ste se hrabat v jeho věcech" no to je hodný. ,,Chci jen vědět co se děje nekecni to na mě prosím" podíval sem se na krabičku. Nic tam napadeného není. Ani štítek nic. Jenom čistá krabička. ,, Neřeknu když mi něco slíbíte" odpověděl mi. ,,Co?" Co bych mu mohl slíbit. ,, Pomůžete mu" to bych slíbit mohl. ,,Slibuju" odsypal sem si do ruky tři prášky a krabičku vrátil na její místo. Podíval sem se jestli nejde a on de. Rychle sem si je schoval do kapsi. ,,Tak sem tady můžeme jet" sedl si. Kývl sem na něj.

Zase sem jen seděli a nic neříkali. Tony sem tam upil s kávy. Přemýšlel sem. Jestli se mám zeptal nebo ne. Jestli počkat až zjistím víc. A nebo co se a ním může dít. Nakonec už sem to nedával a usl.

Probudil mě až milionář. ,, Nespi a pojď mi pomoct sme tady" třásl se mnou. ,,Um jo jasně" sem asi spal dost dlouho. Vylezl sem a vzal si svoje věci. Měl sem dvě tašky. Tony měl tři. Zase táhne určitě krámu. Vydali sme se k docela pěknému bílému domu. ,,Tohle postavil jen kvůli misi?" Zeptal sem se. Tohle mi nesedí. ,,Jo ale platil sem to já" hledal po kapsách klíče. ,,Do prdele" zanadával. ,,Mluv slušně" tohle bude něco. ,, Čekej du pro klíče" protočil oči v sloup a odběhl zase k autu. Bych se ani nedivil kdyby někdy nezapomněl svojí vlastní hlavu. Jestli je nechal doma to dopadne. Běžel zpátky. ,, Mám je" oznámil a odemkl. ,,Super" usmál se a vešel. Šel sem hned za ním a zavřel dveře. ,,Jo tak to si nechám líbit" smál se a rozhlížel se. Musím uznat že to tu vypadá dobře. Hodil tašky na gauč. ,, Du si lehnout" jako vážně? ,,A co třeba si vybalit?" Zeptal sem se. ,,Potom!" Zakřičel na mě už z ložnice. Vydal sem se za ním. ,,Kurva" zanadával. ,, Slovník!" Mluví jako dlaždic. ,,Co se děje?" Zeptal sem se dál. Jaký má důvod nadávat. ,,Je tu jedna postel" otočil se na mě. ,,A?" Nechápu ho. ,,Agg vem si postel du na gauč" povzdechl si a šel pryč. Chytl sem ho za ruku. ,, Postel je velká dost nebudeme se muset ani dotknout" je to manželská postel. Pokrčil rameny a vydal se k posteli. Lehl si na ní. No dobře. Vydal sem se zpátky kde sme oba nechali kufry. Vzal sem si svoje a začal si vybalovat. Když sem narazil na oblečení potichu sem došel do ložnice. Tony spal. Ani sem si neuvědomil že už je šest večer. Musel sem vážně dlouho spát. Otevřel sem skříň a začal si do ní skládat oblečení.

Když sem s tím byl hotov kufry sem uklidil. Mohl bych vybalit i Tonymu. Nemám co dělat a hlavně jak ho znám bude to odkládat na neurčito. Došel sem teda na sametově bílí gauč a otevřel první kufr. Bylo v něm obleční. Vzal sem ho a vydal se ke skříni. Snažil sem se být do nejvíc potichu abych ho nevzbudil. Skládal sem mu oblečení na druhou stranu skříně. Měl tam i dva obleky jinak několik normálních kusů. Prázdný kufr sem dal k tím mým. V dalším měl věci jako kartáček pastu na zuby holicí strojek a několik knížek. Knížky sem uklidil do knihovny vedle stolu a ostatní věci do koupelny. Teda když sem jí našel. Třetí kufr byl trochu jiný. Byl plný šroubováků svářečka a tak dále. To si uklidí sám.

Uslyšel sem křik. Už zase. Zvedl sem se a vydal se do ložnice. Tony tam seděl na posteli a hlavu měl v dlaních. ,, Všechno v pořádku?" Zeptal sem se. ,,Co? Jo všechno v poho" pokusil se o úsměv. ,,Vážně? Slyšela sem křik" nedal sem se. Sedl sem si k němu. ,,Jo já se jen lek to neřeš" zasmál se a zvedl se. ,,Půjdu se umýt" oznámil a odešel. Bezvadný. Takže mi to říct nechce. Děje se mu to když spí. Takže nějaké problémy se spánkem. Dobře. Dostanu to z něj ať chce nebo ne. Sáhl sem si do kapsy. Pořád tam mám ty léky. Zajímalo by mě co to je. Všechno zjistím. Jen potřebuju čas.