꧁PERUTĚ꧂

12

Finn

,,Hele lidi už jsme docela unavení. Půjdeme už na pokoj jo?" oznámila ostatním, kteří byli stále ještě v altánu, Sadie. Já za ní jen mlčky stál.

Všichni jen přikývli.

,,Kde je vlastně Jay?" rozhlédla se Sad.

,,Už šel taky na pokoj" oznámila nám Millie.

Jen jsme si se Sadie prohodili pohledy a rozešli se pomalu k pensionu. Podél kamenných cestiček stály pouliční lampy a tak jsme na cestu dobře viděli.

Hodil jsem Sadie ruku přes ramena a uchechtl se s vědomím že tohle už Jaeden nikdy nesmí znovu zažít. Nenechám si na Sadie sáhnout.

,,Jak to tedy teď mezi námi bude?" zeptala se vážně. Vymanila se z tíhy mé ruky a stoupla si přede mě.

,,Oo já zapomněl" zasmál jsem se ale Sadie vypadala že jí do smíchu není. Klekl jsem si před ni a chytl jí za ruku. Koutky jí zacukaly, nejspíš proto jak směšně jsem musel v ten moment vypadat, i přesto se stále snažila o kamenný výraz. ,,Slečno Sadie, přijmete moji žádost a stanete se mou dívkou?" řekl jsem sice s humorem ale myslel jsem to smrtelně vážně. Sadie se rozesmála a hrála dojatou ,,Ano pane Finne, velice ráda". ,,Řekla ano!" vyskočil jsem a začal se smát. Sadie se ke mně přidala.

Když jsme se uklidnili, pokračovali jsme ruku v ruce k pensionu dokud jsme tam konečně nedošli. Všude už bylo pozhasínáno krom chodby.

,,Sadie?"

,,Hm?"

Šeptali jsme protože celý pension už dávno spal.

Dohodli jsme se že ještě půjdeme na pokoj k Sadie ale nejdřív se zastavíme u nás podívat se jestli je tam Jay.

Vešli jsme do našeho pokoje. Bylo rozsvíceno ale všechny postele prázdný.

,,Jayi?" položila Sadie otázku do vzduchu.

,,Sadie?" vyšel najednou Jay z koupelny. Vlasy mokrý a oči uslzený.
Podíval se zmateně nejdřív na Sadie a pak na mě. Jeho pohled na mě zůstal a automaticky se změnil na pohled vražedný.

,,Jayi co se stalo?" přišla k němu Sadie zatím co já postával u dveří. Chtěla ho chytnout starostlivě za ruku ale on se jí vyhl.

,,Nech mě" lehce zařval.

V ten moment jsem byl v pozoru a sledoval každý jeho pohyb abych mohl kdykoliv zasáhnout kdyby chtěl Sadie nějak ublížit.

,,Jayi co se děje?" zvýšila Sadie hlas.

,,Vůbec se o mě nezajímej! Vybrala sis jeho tak se starej o něj!" ukázal na mě a držel zvýšený hlas dokud se mu na konci věty nezlomil. Oči mu zrudli a zaleskli se po slzách. Sklopil hlavu a sedl si na postel.

Vyměnili jsme si se Sadie pohledy. Očima mi naznačila ať jdu ven.
,,Jsi si jistá?" zašeptal jsem skoro až neslyšně.

,,Jo" zašeptala a udělala rukou gesto ať už koukám vypadnout.

Přesto že nerad, otočil jsem se a z pokoje odešel. Zůstal jsem sedět za dveřmi na zemi a čekal.

Sadie

Finn odešel a já si došla sednout na postel naproti Jayovi. Držel se za hlavu a potichu popotahoval.

,,Jayi já....Ano, vybrala jsem si Finna protože ho miluju. Ale nechci aby kvůli tomu skončilo naše přátelství. Pořád jsi skvělý kluk se kterým si rozumím a... nechci o tebe přijít"