Hranice nenávisti a lásky - DRAMIONE

Válka?

Nikdo si nevšimnul, že se Ron nebezpečně přiblížil k Dracovi, jelikož se všichni soustředili na Blaise, který jako vždy šaškoval. V malé chvilce, kdy byli všichni v nepozoru, se Ronald napřáhnul a jednu hadovi natáhl načež všichni vykulili oči a  Hermiona začala na zrzavého kluka řvát z plnách plic. Během chvilky se blonďák ohrabal, zlověstně se zamračil a začal do Weasleyho bušit.

"Bude válka!" vyřknul Blaise a vrhnul se po Deanovi. Po chvilce se přidali i ostatní a v hodině lektvarů byla skutečně válka. Tahle válka, chvíli probíhala, do té doby než si Snape vyhrnul rukávy hábitu a odtrhnul od sebe Draca a Rona. Na všechny poté zařval a zadal jim úkol, mezitím si odtáhnul Draca stranou.

"Tak jsi to konečně dokázal?" zeptal se ho Snape. Blonďák jen zmateně pozdvihnul obočí. "Dokázal si přejít svou pýchu. Nekladeš vinu na tvou dívku kvůli původu, ale pochopil si, že je vina na tvým odporu vůči mudlům. Já to taky dokázal, ale v tu chvíli už bylo pozdě. Tenkrát už ji získal ten pitomec James. Jsem za tebe rád Draco, ale nepokaž to jako tenkrát já, nebo tě vážně prokleju" dokončil svůj proslov a Draco se na něj usmál.
Profesor jen klasicky plahočil s hábitem a vrátil se k vypovídaní látky. Jistě, Snape moc dobře věděl, že ji měl Draco rád, ale doufal, že nebude stejný tupec jako on sám. Dean si sednul k Hermioně a když se Draco vrátil, viděl jak se spolu něčemu smějí. Krev mu v žilách ztuhla. JEHO Hermiona? Poslední kapkou bylo, když viděl jak Dean obmotal ruku kolem jejího pasu. " Co to doprdele děláš?!" zařval Draco a oba vysmáté teď upřeli pohled na nasupeného Malfoye. Dean pomalu nadskočil a Hermiona se na něj zmateně podívala "Lásko nic se nestalo" kuňkla.  "Hermiono... proč na tobě ten zmetek měl ruce?" vysupil Draco.

Hermiona se postavila na špičky, zatahala blonďáka za límec a vtiskla své rty na ty jeho. Ten spokojeně zabručel a ihned si ji přitáhl za pas k sobě.
Odrthnuli se od sebe a hodina lektvarů, kouzlem skončila.

Zbytek hodin už byli zamilováni odděleni. Poslední hodina skončila a Hermiona se plížila uličkami Bradavic, nos zabořen do knihy a pomalu se blížila ke knihovně. Najednou vrazila do něčeho pevného. Zvláštní... chodí takto už 7 let a nikdy do zdi nenarazila. Navíc... ta zeď je nějaká teplá... a ta vůně.  "Nemůžeš mít zabořenej ten krásný nosík v kniháchh lásko" zazubil se Draco a ovinul kolem ní ruce. Hodil si ji přes rameno a ona vypískla " Co to kruciž děláš?! šla jsem si-" nedokončila větu "pro knihu" dopověděl za ní s úsměvěm. "Dnes ne kotě... dnes jsi jen moje" Hermiona zčervenala a dál už nejektala. Po chvice došli ke třem košťatům, sedli si ke stolu a během chvilky dorazila  obsluha" Co to bude?" a servírka, která se podle cedulky nazývala Elis, usmála se na blonďáka. Hermioně to neuteklo a na Elis pořádně zavrčela. "Dvakrát máslový ležák" odpověděl Draco bez zájmu.

Servírka tedy odešla a Draco se otočil na svou přítelkyni "Ty žárlíš princezno"  řekl seduktivně a políbil ji za ucho. " Ještě se na tebe ta čarodejnice usměje a natáhnu ji, jako tobě tenkrát ve čtvrté" odpověděla mu drze Hermiona. Draco sebou trhnul nad vzpomínkou a pak se zasmál "ty jsi taky čarodějka" Hermiona zrudla a otočila se.  V tu chvíli uviděla, jak se servírka Elis vrací a nese ležáky, a tak chytila Draca za límec a políbila ho, tak provokativně, že Draco myslel, že se neudrží a vrhne se po ní. Servirka si odfrkla a naštvaně odešla.

Hermiona se odtáhla a dodala "Jsi můj Malfoyi". Jen tvůj... pomyslel si.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Po minimálně pěti máslových ležákách se oba vysmátě procházeli zpět do Bradavic. Cestou potkali Rona, který chtěl podat nějaký komentář... pravděpodobně o tom, že je Draco sám ďábel, ale příběhla Levandule "Won-Won- Wonánku, kde jsi" vyblebtala ze sebe tato nechutná potvora. Hermiona se zhnuseně ohlédla. Draco vybouchl smíchy. Někdo by vážně vyměnil dokonalou, překrásnou, chytrou, líbeznou... počkat utíká ti pointa Draco. On někdo dokáže vyměnit Hermiono za enhle wonpornej hnus? Malfoy se zasmál nad vlastníma myšlenkama. Chytil Hermionu za ruku a táhnul ji pryč od nich. "Budeš spát u mě?" zeptal se a než mu stihla odpovědět, dal se zase do řeči "Počkat! Blaise má plány s Pansy.Co takhle spát na Astronomické věži? zítra není škola..." Hermiona se zasmála "Co když mi bude zima?" kuňkla.

"Zlato víš, že jsi nejchytřejší ČARODĚJKA snad celého století?" dal velikej důraz na slovo čarodějka. "OH! použijeme kouzlo!" Vypískla jakoby snad byla stále jedenácti letá Hermiona, která se teď dozvěděla, že je čarodějka. Draco málem bouchnul smíchy, ale raději na ní vycenil své bílé zuby a políbil ji na líce. "Takže Astronomická věž?" zeptal se znovu, neboť mu stále neposkytula odpověď.

" Budu tam".

----------------------------------------------------

Hey guys, omlouvám se, že je tahle trošku kratší...ale bohužel náročné časy :/ Ale doufám, že se líbí a přeju krásného Valentýna! 

                                                                                                                           Vája :))))