PROČ TO VIDÍM AŽ TEĎ...

2.část Její dotyky mi nedělají dobře

Zazvonilo. Vytáhl jsem z kapsy telefon a projel zprávy. Ahh táta chce ať koupím cestou domů mléko a rohlíky. Jsem snad jeho služka?

V tu chvíli mi, ale poklepal někdo na rameno.
„Hej proč si mi o hodině přestal odpovídat a jen jsi na mě čuměl vole?" zeptal se s jemným smíchem Eliot.
„No ehm nad něčím jsem přemýšlel a úplně jsem odpadl z reality sorry." řekl jsem.
Kdyby se dozvěděl pravdu asi by se se mnou už nechtěl bavit.
Eliot se ke mně přiblížil a řekl „ V pohodě, ale Valentová si o nás musela myslet kdo ví co."Zneklidněl jsem, byl až moc blízko. V to stresu jsem ze sebe vysoukal jen krátké „ Jo sorry.."
Než zase zazvonilo. Už konečně poslední hodina a pak domů! Alespoň něco pozitivního

Skončil přírodák a můžeme jít. Celá třída sešla do šatny ke skříňkam.
Jsme tu vždycky strašně namačkání, nesnáším to.
„Hej Marley pohni už chci jít" zaznělo skoro přes celou šatnu. Tessa tam stála už navlékla do své černé zimní bundy. Kdy se sakra stihla obléknout? „Hele dneska s tebou nepůjdu,musím ještě do obchodu."
„Coo?!, Těšila jsem se že si budem povídat cestou" smutně odpověděla.
„Ale ten venek v 8 platí zejo?" najednou vypadala zase šťastně.
Moc jsem se na to necitil. V poslední době si chvíle s Tess tak moc neužívám jako dřív. Ale vypadala fakt natěšena jak nikdy.
„Jo, jasně že jo! Hrozně se těším!"
Tessa poskočila. „Fajn, takže se pro mě stavíš v 7:45?„
„Jo"
s úsměvem jsem odpověděl.
Tess mě pevně obejmula. Pak mi dala pusu. Jejíma rukama se pak pomalu dotýkala mého krku.
„Tohle..tohle se mi nelíbí." tuhle větu doslova křičel můj mozek pořád a pořád dokola.
Najednou přestala „Už musím jít, abych se stihla připravit, pá!"
V sekundě byla doslova pryč.
Sednul jsem si na lavičku, co se to se mnou děje ? Tohle není normální, ta pusa byla jako by mě někdo mučil.
Jo, doslova. Co budu kurva dělat....