8.listopadu 2023

5 0 0
                                    

Prošel jsem k regálu alkoholických nápojů a vybíral. Připadám si zase na dně. S tím že teď tu, ale po tak dlouhé době jsem jen já. Vybral jsem nějakou levnou vodku, vážně teď nemám moc peněz na rozhazování a stejně to nepiju na chuť, ani mi alkohol nechutná. Došel jsem ke kase. „ To bude 95 kč prosím." Řekla prodavačka. Vytáhl jsem peníze a zaplatil. Mířil jsem k východu, chtěl jsem vzít za dveře, ale v tu chvíli se začali otvírat, za dveřmi stal vysoký kluk s hnědými vlasy. Zadíval se na mě, bez jediného slova jsme okolo sebe prošli. Bylo to jako ve filmu, když je najednou zpomalená scéna, sekundy byly minuty, začal jsem se potit, nahrnula se mi krev do tváří, stáhnul se mi žaludek a stihnul jsem na místě. Najednou jsem však uslyšel ránu, dveře se mi zavřeli přímo před nosem. Otočil jsem se na toho kluka, ani si nelámal hlavu s naším očním kontaktem, prostě jen prošel a zašel dozadu obchodu.
Vyšel jsem z obchodu. A mou hlavu najednou pohltilo miliony myšlenek. Co si o mně musel asi myslet s flaškou v ruce, očima které neviděli poradny spánek už týden a obrovským očním kontaktem co prozařoval jen z mé strany. Eliote nevím co dělat bez tebe...

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jan 17, 2023 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

PROČ TO VIDÍM AŽ TEĎ...Kde žijí příběhy. Začni objevovat