We're siblings {Ellie Forst & Rafe Cameron}

10.

Ráno jsem se probudila v pevném objetí od Rafa. Sledovala jsem jak spokojeně oddechuje. Jeho prameny vlasů mu spadají do obličeje a byl tak roztomilej. Jemně jsem mu dala vlasy z obličeje pryč, což ho vzbudilo. Ještě se zavřenýma očima se usmál.

,,Dobré ráno." Zamumlal svým chraplavým hlasem. Bože on je tak sexy i po ránu. A ten jeho hlas!

,,Ahoj." Usmála jsem se. A to už otevřel oči. Projel ji mě pohledem a přitiskl si mě k sobě ještě víc. Začala jsem ho Jemně hladit po obličeji. Opravdu nemůžu uvěřit tomu, že chodím s nejvíc sexy klukem co jsem, kdy viděla. Navíc je to hokejista.

,,Nad čím přemýšlím?" Zeptal se mě po chvíli co mě sledoval.

,,Nad tím, jaké mám štěstí." Zamumlala jsem s úsměvem. Rafe se uchechtl a vtiskl mi polibek, který jsem mu hned opětovala.

,,Já mám větší štěstí." Řekl a převalil se na mě. Usmála jsem se a zkouška si jemné ret. Rafe nevydržel ani chvíli a vrhl se mi na rty. Začali jsme se hodně vášnivě líbat. Bylo to dokonalý, ale i tak to muselo skočit. Odtáhla jsem se od Rafa.

,,Musíme se jít chystat do školy." Oznámila jsem a zhodila ho ze sebe. On se však nahl ke mně a udělal psí oči.

,,Ale no tak... ještě chvilku." Přemlouval mě. Já jsem mu dala jen rychlou pusu a vstala z postele.

,,Musím se chystat, Rafe.. a ty by jsi měl taky. Můžeš jít prosím k sobe a nechat mi trochu soukromí?" Zeptala jsem se nervózně. Rafe se jen uchechtl a mířil ke dveřím od terasy.

,,Jo a dnes mam jen 2 hodiny ve škole, protože mám pak trénink a ve 14:10 nám začíná důležitý zápas. Přijdeš?" Zeptal se mě s úsměvem a já přikývla. V tom už zmizel ve dveřích.

Začala jsem se chystat. Nejdříve rychlá sprcha a ranní hygiena. Pak jsem se jen jemně namalovala a převlekla se. Všimla jsem si že mám ještě chvíli čas, tak se se šla nasnídat.

•••

,,Dobré ráno." Pozdravila jsem všechny s úsměvem v kuchyni. Teda Rose, Warda a Sarah, co tam byli.

,,Dobré, nějaká veselá ne? Celá zaříš.." Usmála se na mě máma a já se culila.

,,Ty jo, fakt..až teď jsem si toho všiml." Usmál se Ward. ,,V tom bude asi nějakéj kluk, že jo?" Zasmál se. Já si vzala svou snídani a sedla si ke stolu.

,,Jen jsem se dobře vyspala. To je vše." Řekla jsem a pustila se do sve snídaně.

,,No já ti nevím." Uchechtl se Ward a já jen protočila očima.

•••

Sotva jsem se Sarah dosnidala a do kuchyně se vřitil Rafe.

,,Chápu, že jste princezničky, ale pokud chcete ať vás vezmu do školy, tak ty Ellie zvedni ten svůj krásný zadek a ty Sarah... no k tvoje mu zadku se raději vyjadřovat nebudu." Řekl a ironicky se usmál na Sarah, která přetočila očima. Já jsme se jen culila a usmála se na něj.

,,Rafe!" Okřikl ho Ward, nejspíš kvůli tomu jak mluvil o mém pozadí. Všichni jsme se jen zasmali a utíkali k autu.

Rafe mi automaticky otevřel dveře a na Sarah se jako vždy vykašlal. Děkovně jsem se usmála na Rafa, který na mě mrkl.

,,Jseš kreten Rafe!" Řekla naštvaně Sarah a nastoupila do auta.

,,Jo, jo sestřičko... každý podle zasluch." Usmál se ironicky Rafe a nastoupil do auta.

•••

Kráčím si po chodbě o přestávce ve škole a přemýšlím nad tím, jak dlouho vydržím tajit vztah s Rafem. Když se tak koukám po té chodbě a vidím všude ty líbí jak se líbájí, tak jim závidím.

Když jsem šla kolem nějakého kumbalu, tak mě tam někdo zatáhl a zabouchl za mnou. Všude byla tma. Cítila jsem jen teplý dech na mém obličeji a hned po té jeho rty na těch mých. I přes to, že jsem nic neviděla, tak jsem poznala, kdo mě líbá. Poznala jsem jeho rty a jeho doteky. Do polibku jsem se usmála, spojila si ruce za jeho krkem a víc si ho k sobě přitiskla. V tu chvíli to s přešlo na vášnivé líbání. Dokáže líbat fakt dokonale. V břiše jsem začala cítím miliony motýlku. Bylo to až moc dokonale, až do té doby než nám došel dech.

,,Aach, bože... tohle bych dělal furt..." zašeptal mi u obličeje.

,,Já taky a ani nevíš, jak moc... štve mě, že to musíme tajit." Řekla jsem zklesle. Rafe mě pohladil po tváři a vtiskl mi ještě jemný polibek.

,,Časem něco vymyslíme neboj... ale vím kde to tajit nemusíme." Řekl vesele.

,,Kde?" Zeptala jsem se radostně.

,,Na stadione... nikdo neví jak vypadáš. Řeknu prostě, že jsem tě poznal nedávno, že jses tady přestěhovala. A to znamená, že můžeš přijít za mnou a předevšemi mě políbit." Řekl zasněně a já se uchechtla.

,,Dobře, tak to se budu těšíš." Řekla jsem a v tu chvíli začalo zvonit. ,,Budu muset jít. Uvidíme se na stadionu. Mám tě moc ráda" Řekla jsem a vtiskla mu rychlí polibek.

,,Já tebe víc, Pa." Rozloučili jsme se a já utíkala do třídy.

,,Omlouvám se." Omluvila jsem se za zpoždění. A šla si sednout k Vivien.

,,Ať už se to neopakuje, slečno Forstová." Řekl učitel rázně. Já jsem jen kývla a otočila se na Vivien.

,,Tak co? Jak to včera dopadlo? Mluvila jsi s nim?" Zeptala se zvědavě.

,,Zůstane to jenom mezi námi ano?" Zeptala jsem se a Vivien hned nadšeně kývla. ,,No, Řekl mi fakt krásné věci a tak trochu jsme se dali dohromady." Řekla jsem potichu ať mě nikdo neslyší.

Vivien se postavila ze židle a vypiskla radostí. Hned si, ale sedla a učitel se naštěstí jen zamračil a nekomentoval to.

,,To je skvělí." Zašeptala nadšeně.

Ahoj, moc se vám všem omlouvám, že vůbec nevychází kapitoly, ale tím že letos maturuju, tak toho mám hodně. Navic se mi cely mobil dal do továrního nastavení, všechny rozepsane kapitoli jsem měla v poznámkách a teď to je pryč. Docela jsem to obrečela, protože jsem psala nový příběh a byl skvělí, teď ho musím psát od znovu. Každopádně budu ráda za jaky kolik hlas, sledování a koment udělá mi to radost. Děkuji za podporu.

-Ronnie