We're siblings {Ellie Forst & Rafe Cameron}

17.

POHLED RAFA

Ellie mi usnula v náručí hned po tom co jsme si spolu užili. Hladim ji po zádech a nemůžu být víc šťastnější než jsem, protože mám ji. Holku, do které jsem se nejspíš zamiloval. I když nevím jaký to je přesně pocit. Nikdy jsem nikoho nemiloval.

Z mého myšlení mě vyrušili vibrace mého mobilu. Ellie si něco Zamumlala a otočila se na druhou stranu. Polibil jsem ji na čelo a zašeptal.: ,,Hned jsem zpátky, lásko."

Ellie něco zabrucela a já jsem jen v trenkach vyšel na terasu. Na obrazovce se mi objevilo jméno Ashley. Nevím proč jsem to zvedl, ale zvedl.

,,Co chceš, Ashley!" Zavrčel jsem do mobilu. Hned když jsem ale uslyšel její vzlik, zklidnil jsem se. ,,Co se děje, Ashley... ublížil ti někdo?" Zeptal jsem se starostlive. Jo i když jsem ji nikdy nemiloval a jen si s ni užíval, záleželo mi na každé holce. Kdyby někdo ublížil Ashley, zabil bych ho. Je to sice kráva, ale furt ji nemá právo někdo ubližovat.

,,Rodiče se rozvadějí..." zamumlala se vzliky, že jsem ji skoro nerozuměl. ,,Potřebuji tě Rafe. Prosím."

,,Já... já. Promiň, Mrzí mě to, ale nemůžu za tebou jít. Ellie by mě hledala a-"

,,Prosím Rafe. Nezvladnu to. Řekni ji třeba že jdeš za Jackem nebo Toppem. Prosím." Nemohl jsem prostě. Ovládla mě už hodně krát.

,,Fajn, za 10 minut tam jsem." Povzdechl jsem si a položil ji telefon. Přešel jsem k Ellie do pokoje a oblékl se.

O hodinu později/POHLED ELLIE

Vzbudila jsem se a Rafe nikde. Zmateně jsem si prohlédla celý pokoj a zjistila že i jeho oblečení zmizelo. V momentě mého zmateného výrazu mi cinkl mobil. Vzala jsem ho do ruky a všimla si zprávy od Ashley?

Ashley: Asi si s tebou jen hrál. Bez tak si stala za nic, když zase dolezl ke mně😘

/Fotka/

Zatajil se mi dech. Na fotce ležel u ni v posteli Rafe a spal. Z oči mi začali stýkat proudy slz. Mobil jsem vší silou bouchla o zem a nastal historicky brek. Sakra vždyť já toho idiota milovala! Jak jsem mu mohla věřit!

Zamkla jsem si aji terasu protože jsem nechtěla aby se ke mně kdokoliv dostal. Prostě jsem potřebovala být sama.

•••

,,Ellie odemkni, to jsem já." Zaslechla jsem za dveřmi mého pokoje. Vzala jsem první věc co byla po mé ruce, konkrétně ovladač od televize a stihla ho o dveře.

,,Vypadni! Už ke mně v životě nelez!" Vykřikla jsem. Byla jsem ráda že jsme momentálně sami doma, protože nevím jak bych tohle vysvětlovala Mámě a Wardovi.

,,Cože?! Co se děje Ellie? Otevři mi a normálně si promluvíme." Zamumlal za dveřmi.

,,Nemáme o čem mluvit! Je konec! Vypadni!" Vykřikla jsem a u toho vzlykla. Rafe to nejspíš nepochopil, protože začal s klikou bojovat.

,,Ne! Dost! Otevři mi! Hned! Žádný konec není!" Křičel a Bouchal do dveří. Po chvíli přestal a já slyšela jak sjel zády po dveřích. Dokonce jsem zaslechla vzlyky. ,,Prosím Ellie. Mluv se mnou. Řekni mi co se stalo. Prosím..." zaškemral, ale já to ignorovala.

Po nějaké době jsem slyšela jak Rafe seběhl schody a následně motor jeho motorky. Potřebovala jsem si o tom s někým promluvit, ale Vivien mi nezvedala mobil. Nevím co mě to napadlo, ale napsala jsem Dylenovi. Přeci jenom, je to jediný další člověk s kterým se aspoň trochu znám.

@ellieforst: Ahoj, nemáš prosím čas?

@dylentriwes: Čau. Mám, ale nechápu proč píšeš zrovna mě! Proč neřekneš svému milovanému bratříčkovi?

@dylentriwes: Vlastně promiň, já zapomněl. JE TO TVŮJ PŘÍTEL!

Tak že by byl až tak naštvaný, tak to jsem nečekala.

@ellieforst: Nechodím s nim. Můžeš jít ven a někde se semnou projít? Pokecat?

@dylentriwes: Takže s nim jenom pichas?! Výborně Ellie! To bylo přesně poslední co jsem si o tobě myslel...

@ellieforst: Sakra dost! Přestaň! Rozešla jsem se s nim! Potřebuji kamaráda. Ne kluka co bude na mě takový! Prosím pojď ven!

@dylentriwes: Jo tak to mužů jít rovnou za Cameronem a dobrovolně si zlomit nos, nemyslíš?

@ellieforst: Dylene, prosím. Rafe se nic nedozví, slibuji. Prosím. Potřebuji tě.

Než mi Dylen odepsal tak to celkem trvalo. Nejspíš si rozmýšlel jestli půjde nebo ne.

@dylentriwes: Fajn... Mám pro tebe dojet?

@ellieforst: Ano prosím.

@dylentriwes: Za 10 minut buď dole.

Sama nevím co mu vlastně řeknu, ale aspoň nebudu sama. Vstala jsem a začala se oblékat.

Šla jsem po schodech dolu a do dveří zrovna přišly Ward a Máma.

,,Ahoj." Pozdravila jsem je s falešným úsměvem.

,,Ahoj, kam pak se chytáš?" Zeptala se máma, mezi tím co ji Ward začal sundavat kabát.

,,Ehm, s kamarádem. Nevím v kolik přijdu." Řekla jsem a prošla kolem nich.

,,A Rafe je doma?" Zeptal se Ward a já znervózněla.

,,Asi ne, slyšela jsem tak 20 minut zpátky, jak odjíždí na motorce." Řekla jsem a v zápětí zabouchla dveře.

•••

S Dylenem jsme seděli na pláži a já mu řekla celou pravdu. Naštěstí mě pochopil a byl tu pro mě.

,,Mrzí mě, že jsem se tě před tím vzdal a nechal si vyhrožovat Rafem. Měl jsem si nechat rozbit hubu a pak jsem mohl jít s tebou ven." Uchechtl se a já s nim.

,,To je v pohodě. Teď ti fakt nic neudělá. Věř mi." Řekla jsem a s úsměvem mu Koukla do oči.

,,Věřím." Šeptl a vzápětí mě k sobě přitiskl a pevně obejmul. ,,Chceš zítra hodit do školy?" Zamumlal a já se s úsměvem od něj odtáhla.

,,To bys byl moc hodný"

,,Tak pojď, je pozdě. Hodím tě domů." Postavil se a nabídl mi ruku, kterou jsem přijmula.

•••

Když jsem přišla domů všimla jsem si že Rafova motorka je stále pryč a bylo mi vlastně i jedno kde je. Zlomil mi srdce. S nim jsem skončila navždy.

TAK JAK SE VÁM LÍBÍ DNEŠNÍ KAPITOLA? JAK BY JSTE CHTĚLI ABY PŘÍBĚH POKRAČOVAL? A BAVÍ VÁS TENTO PŘÍBĚH?

-RONNIE