buď mojí nirvanou | občanský průkaz ✔

thirteen

Dali jsme to s Alešem dohromady, kluci to zatím nevěděli, ale stejně nám bylo jasné, že to za chvíli budou vědět, protože oni stejně zjistí všechno.

Byli jsme zase u skleníků u nás ve škole, šly s náma i kluci a Popelka nám říkal o koncertu Plastic People, dohodli jsme se, že tam všichni pojedeme. Už teď jsem se těšila.

Dneska měl taky Míťa narozeniny. Proto jsme s holkama z účiliště a Popelkou udělali takovou menší oslavu. Vyzdobili jsme to a potom mu předali dárky od kluků a ode mě.

„Tady je něco ode mě,” podala jsem Míťovi můj dárek. Byl to vlastnoručně vyrobený náramek, na kterém bylo M. Dala jsem mu pusu na tvář a objala ho okolo ramen, on se pouze usmál.

Večer jsme museli oslavit Míťovi narozeniny, proto jsme se vydali na Cinglák a pořádně to rozjeli. Sice jsme neměli rádio ani nic takového, ale my jsme si muziku opatřili naším skvělým zpěvem. Tancovali jsme, smáli jsme se a zpívali. Já jsem tancovala s Míťou, jinak bychom ho do toho nedokopali. Viděla jsem, jak na něj Aleš hází žárlivé pohledy, ale nechala jsem to být, protože to stejně nemělo smysl.

Když už jsme nemohli, tak jsme si chvíli sedli. Míťa s Petrem už odešli domů, takže jsem tam zase zůstala s Popelkou a Alešem. Aleš si šel zrovna odskočit, takže jsme tam s Popelkou zůstali v napilém stavu.

„Dej mi ještě napít,” řekla jsem mu, protože on držel tu flašku.

„Tak si pro ni pojď!” Zasmál se, hodila jsem na něj vražedný pohled a chystala si vzít flašku. Jenomže jsem zakopla a spadla jsem mu do klína.

Posadila jsem se na něj normálně, chtěla jsem si vzít tu flašku, ale v tu chvíli jsem s ním navázala oční kontakt. Dívali jsme si navzájem do očí, potom mi dal pramen vlasů ta ucho.

„Ani nevíš o tom, jak jsi krásná,” a to už jsem to nevydržela, vzala jsem jeho obličej do svých dlaní a políbila ho. Byla jsem tak opilá, že jsem se neovládala, a on byl taky. Oba jsme nevěděli, co děláme.

„To si, kurva, děláte prdel!” Uslyšela jsem Alešův hlas. V tu chvíli ze mě všechen alkohol vyprchal.

Kurva!

* * * *

omlouvám se, že je dneska kapča zase až večer, ale dneska jsem nějak neměla čas na wattpad, tak jsem se k tomu dokopala až teď nuu

pardon, já sem musela dát nějaký zvrat, ale nebojte! bude to okeey, teda možná...

a zároveň se omlouvám, že je tak krátká, ale někdy napíšu krátké a někdy zase moc dlouhé, jsem úplně retardovaná prostě :-)

hezký zbytek večera<3