„Paní Midoriya? Paní Bakugou?" zarazila jsme se v chodu. Máma se na mě koukala se zamračeným pohledem „Y/n! Tak ráda tě vidím páni ty si vyrostla pojď ke mně!" řekla snad na jeden nádech paní Bakugou „A říkej mi už konečně Mitsuki" řekla a nahrnula si mě do velkého objetí že jsem se nemohla skoro nadechnout. Když mě pustila přešla ke mně hned paní Midoriya „Taky stačí když mi budeš říkat Inko" řekla a obejmula mě už trochu méně.
„Tak teď běž tatínkům zanést kávu a klukům pití" řekne máma a já se v hlavě modlím ať do mě cestou udře blesk. Vzala jsme tác na nej dala všechno pití a rozešla se cestou do kuchyně „A cestou naspatek si ven kytaru ukážeš Mitsuki a Inko co umíš" zakročí na mě máma když jsme dávno v kuchyni „Joo!" zakřičím na ní „Bože" řeknu když už jsme v obýváku „Čau tati, dobrý den a ahoj" řekni a pokládám na stůl tác. Poděkují a já se mile usměji a vyjdu nahoru do pokoje vezmu kytaru a vrátím se do kuchyňe kde nikdo není. Takže jsou všichni v obýváku.
Přijdu do obyvaku a snažím se ignorovat oči, které mě už od příchodu skenují. Bakugovi oči. Máma zatleská vesele rukama „Tak tam si sedni a něco nám pěkného zakraj" řekne. Usadím se tedy do křesla jak mě požádala. Chvilku přemýšlím co zahraji a pak mě to nápadne písnička kterou jsem se naučila nedávno. Zhluboka se nadechnu a vydechnu prsty prejedu po kytaře a začnu.
U hraní mám zavřené oči ale slyším jak nekdo zalapal po dechu. Usměji se hraji dál, miluji když můžu hrát. Doraji poslední tóny písničky a otevřu oči. Táta mi zatleská a můj úsměv rozzáří ještě víc „Ještě něco" řekne máma a já kývnu.
Po očku se kouknu na Bakuga. Tu paničku jsem se začala učit když jsem ho viděla naposledy tedy před těmi roky.
Při hraní mám zavřené oči. A jakoby bych vypla neposlouchám ostatní jen melodii kterou hraji a snažím se aby to bylo co nejlepší. Dohraji a otevřu oči kouknu se na ostatní kteří začnou tleskat.
Mámi si povídají o nějakých obchodech a táta zabírá do komverzace hlavně kluky a Bakugova tátu „Y/n, nejdeš s klukama na zahradu?" zeptá se máma a já kývnu. Jen přehodím pres sebe mikinu a jdu i s klukama za zády na zakradu.
ČTEŠ
𝕋𝕣𝕪 𝕥𝕠 𝕦𝕟𝕕𝕖𝕣𝕤𝕥𝕒𝕟𝕕 𝕞𝕖
Random„Co ke mně vlastně cítíš?" ptala se ho dívka. On ale jen mlčel se skloněnou hlavou „Já nevím" byla jeho slova vždy kdy přišlo na tuhle otázku „JÁ NEVÍM TAK SE MĚ SNAŽ POCHOPIT" křičel co nejvíc mohl. mraky se zatáhly nebo začalo plakat sním. Kapky...