𝕋𝕣𝕪 𝕥𝕠 𝕦𝕟𝕕𝕖𝕣𝕤𝕥𝕒𝕟𝕕 𝕞𝕖

17.

„Jak si se sem dostala?. Neudělali ti něco? Ovládají tě?  Vydírají? ” hned jak mu odlepím pusu se na mě spustí otázky „Tak jo zlatíčko ticho nebo tě zas zalepím” řeknu a on se na mě vyděšeně koukne „T-ty se mě bojíš?” zeptám se a on neodpovídá a jen odvrátí pohled na druhou stranu „Dobře teda” řeknu a odstoupím od něj dva kroky „Um je to lepší?” zeptám se opatrně a on jen kyvne na slouhlas.

„Fajn takže to řeknu jednoduše seš tady aby ses přidal nebo umřel” řeknu a ukážu mu svoje bílé perličky „Ale já nechci vždy jsem chtěl být hrdina a-a ty to víš” „Oh Izu neboj budeš hrdina v mých očích vždy jen ne tak jak si myslíš ale zamysli se kdo tě měl rád když si neměl schopnosti? Koho si zajímal?” položila jsem mu dvě prosté otázky.  Zmateně se na mě díval asi mu to všechno došlo. Byl nicka  a dobře to věděl bez schopností o něj nikdo nestál až na mě vždy byl pro mě jako bratr „Kde byly hrdinové když si potřeboval? Kde byly když mi zabili mámu? Kde byly když tě šikanovali kde?! Tak odpověz!!” už jsem na něj křičela a jemu se do očí draly slzy „Nebyli” řekl potichu „NEBYLI TADY JASNÝ” začala jsem na něho a on se na mě koukl ale ne nenávistně něco se změnilo a nebudu lhat ten pohled byl hot a to fakt že moc. Povedlo se. „Přidám se” řekl odhodlaně a podíval se mi do očí. Došli mi slova jeho pohled mluvil za vše už to nebyl ten Izuku Midoriya jak ho všichni znají a tohle jeho nové já se mi líbilo.

Postavila jsem se a odvázala jsem ho. Hned se postavil a přirazil mě o nejbližší zeď „Hmm děkuji že si ve mě probudila i tuhle stránku” byl hodně blízko a když říkám hodně tak sakra hodně „Nemáš zač” řekla jsem a odstrčila jsem ho od sebe. A šla jsem vše oznámit Shigarakimu. Byl na mě pyšný a to se neděje často.

*Time skip*

Uběhly dva týdny od doby co se k nám Deku přidal a totálně se změnil. Jeho styl oblékání, chování  a celkově jeho postavení. Také začal víc cvičit a nevím čím se krmí ale dost vyrostl  možná ten alkohol těžko říct.

Šla jsem směrem můj pokoj že se převlécu před tím než půjdu na misi která nás dnes čeká. Zase útok na AU tentokrát ale musíme vzít více lidí. To je voprus pořád jen ne vezmene tamtoho ne ten bude lepší bože jak děti se hádají.

Otevřela jsem dveře a naskytl se mi pohled na Dekua jak leží v mé posteli s cigaretou v puse a nožem v ruce díval se na zaplou televizi.

(Pro představu)

( Hllas televizemi bude takto)

„Už jsou to dva týdny co se pohřešuje Izuku Midoriya nidko o něm nemá žádnou zprávu policie se obrací na veřejnost kdyby ho zahlédla aby dali vědět. Také se nenašla dívka Y/N l/n více jak 4 měsíce policie se obává nejhoršího. A dále se vrhne-”  bába v telce ani nedořekla větu protože Deku vypln televize.

Izuku se na mě otočil „Takze tvoje první mise bojíš se?” zeptám se. „Ani ne bude to sranda” řekne a podá mi jeho cigaretu. Sednu si k němu na postel a potáhnu si zní poté vyfouhnu kouř. „Mame unést dost členů naší bývalé třídy těšíš se až uvidíš ty známé tváře” řekne s úšklebkem. Nestihnu mu ani odpovědět a už mi kolem krku skáče Toga „O můj bože já se tak těším hlavně Uraraka hezky si ji vezmu to sklepa jsem zní úplně odvařena” řekne a u toho dělá různé obličeje  jak se na ni těší „Ah proč musíme brát i ji” povzdechnu si „Protože Toga chce hračku” začne vtipkovat Deku a Toga zběsile prikyvovat.

Je čas mise třída AU je momentálně na nějakém táboře či co. Já, Deku, Toga a Dabi vyhlížíme za křovím a čekáme na první oběd. Okoli nás už prošel Mineta ale toho podle planu brát nemáma  za ním si to štrádoval hned Denki to je náš první cíl. Dám znamení a Toga se promění v nějaké děvče s dost velkými proporcemi. „Um prosím pomohl by jse mi” začne odříkávat svoji naučenou řeč a Denki na ni může oči nechat „Jasně od toho jsem hrdina” řekne a hrdě se narovná „Oh bože i já byl takovej?” zeptá se mě Deku „Ne tys byl horší”odpovím jednoduše. Denki a Toga už jsou skoro u nás připravím svojí schopnost a tím ho svážu „Ahoj Denki” Usměji se na něj sladce a on otevře pusu dokořán a Deku mu do ní  dá nějaký šátek „Čau Pikaču” řekne Deku a Denki ještě víc vykulí oči. Tohle asi nečekal. Dabi si ho od nás převezme a vloží do portálu který byl za námi objevil a pak zase zavřel a mi vyčkávali na další oběť. Trvalo to dobrých 30 minit a okolo šel Bakugou. Toga už se chystala že půjde „Pockej chci jít já” řeknu a ona kyvne ale Dabi mě chytí za ruku „Jestli tvoje citi pokazí celý plán zabiju tě” řekne jednoduše a já kývla.

Postavila jsem se za něj. Nebe se zatáhlo.

    _____________________________________

Jsem zpátky! Takže dlouhá pauza je u konce příběh nabírá úplně jiný obrat jak jsem chtěla ale dopadne to dobře. Také mám opět inspiraci psát takže kapitoly budou vycházet každou neděli. Je jedno jestli večer nebo ráno podle toho jak budu mít napsanou kapitolu samozřejmě se omlouvám za všechny chyby a že jich tam mám určitě dost😭😅. Takže by jsem byla ráda za nějakou odezvu od vás ať už je to komentář nebo  hlas. Také chvi oznámit že MHA jsem už dlouho neviděla. Kapitoly které budou niní vycházet budou podle mě a charakter postav bude vymyšlený. Děkuji za pochopení. 😝💗