„Co ke mně vlastně cítíš?" ptala se ho dívka. On ale jen mlčel se skloněnou hlavou „Já nevím" byla jeho slova vždy kdy přišlo na tuhle otázku „JÁ NEVÍM TAK SE MĚ SNAŽ POCHOPIT" křičel co nejvíc mohl. mraky se zatáhly nebo začalo plakat sním. Kapky...
Přijdeme na zahradu, Izu se posadí na houpačku já do houpací sítě a Bakugo na lavičku.„Co budeme dělat?" prolomí trapné ticho Izu „Nevím můžeme zahrát.. fotbal?" navrhla jsem a oba dva kývli hlavou.
Z garáže jsem vytáhla míč a vrátila se ke klukům „Tak Izu bude v bráně a já a Bakugou budeme střílet a pak se prostřídame" řeknu a položím míč na zem. A hra začne
~Time skip~
„Bakugou, Izuku už musíte domů" zakřičel z terasy můj tata a já si oddechla. Rychle a silně obejmu Izuka.
Kluci odešli a já jsem zaplula do svého pokoje a rovnou do koupelny, kterou mám propojenou s pokojem. Telefon jsem položila na skříňku vedle vany.
Otočila jsem se na vanu a pustila vodu z prvu šla studenší tak jsem si nastavila vlažnou až příjemně horkou. Došla jsem k zrcadlu a rozpustila si vlasy které jsem si dala při fotbale do culíku trochu je pročesala. Když byla vana poloplná nalila jsem do ni trochu sprchového gelu s vůní borůvek. Svlékla jsem ze sebe oblečení a pomalu si sedla do horké vany. Bublinky zakryli mé tělo.
Ze skříňky si vezmu mobil a nastavím si písničku od Coltna Haynese.
Když začaly hrát první slova písničky začala jsem si zpívat a pomalu jsem už i křičela..
V moment kdy písnička skončila najela jsme na další a potopila si hlavu. Když mi docházel vzduch a já byla nucena se vynořit udělala jsem tak. Mobil mi oznámil zprávu.
Koula jsem se. Psalo mi neznámé číslo. Kdo mi může psát? Otevřu tu zprávu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Na mobilu jsme zapla písničku idfc a položila ho na skříňku.
První tóny písně začaly hrát a já potopím svoji hlavu do vody a začanu křičet. Nikdo mě nemohl slyšet voda dost tlumí zvuk.
