19.

15 0 0
                                    

Poté co jsem z Bakugem došla do mého pokoje začala jsem se hrabat ve skříni a vyhazovat z ni oblečení „O můj bože tohle je dokonalé" řekla jsem když jsme našla celý outfit. Otočila jsem se abych ho ukázala Bakugovi ale do něčeho nebo spíš někoho jsem narazila. Pomalu jsem se koukla nahoru a trhavě jsem se nadechla. „Když si odešla bál jsem se o tebe. Když nám tvůj táta oznámil co se stalo myslela jsem že už tě neuvidím. Kane a Akio se úplně zhroutili" řekl. Do očí se mi nahrnuly slzy opět. Úplně jsem zapomněla na dva moje nejlepší kamarády. Bakugou se na mě smutně podíval „Myslí si že jsi mrtvá a tvůj táta také" řekne a to už mi slzy stékají po tváři. Přitáhne si mě do objetí a ruku má položenou na mém krku a palcem jemně utírá moje slzy na tváři.

Co to zas dělá. Proč mi motá hlavu. Odstrčila jsem ho od sebe. Bakugou se nad mým činem zákeřně usmál. Jednou rukou mě chytil za tváře což mě donutilo jemně našpulit rty. „Kampak?" řekl a podíval se mi do očí

*Bakugou pohled*

Přesunul jsem se k jejímu uchu „Když jsem řekl že se tě chci dotýkat myslel jsem to vážně" pošeptal jsem ji a na to ji ucho zkousl „To co si vydělá když jsem se zhroutil... nechci aby si mě takového znala takže" řeknu a jazykem přejedu po jejím lalůčku. Trhavě se nadechla. Líbilo se mi jak byla bezmocná v moji přítomnosti. Svoje ruce jsem přesunul na její boky. V jejím zmateném pohledu jsem poznal že po mě toužila, líbilo se mi to i když nevím co pro mě znamená proč jí to nedopřát. Rukami jsem sklouzl na její zadek a zmáčkl ho. Když se chystala vyjeknou přisál jsem na její rty

*Y/N Pohled*

Co to mělo být. Co to teď dělám. Zmateně ale odhodlaně jsem mu polibky oplácela. Po tomhle jsem toužila sakra dlouho. Znovu zmáčkl můj zadek a já vyskočila. Omotala jsem si nohy kolem jeho pasu a a ruce mu dala kolem krku. On mě držel pod zadkem aby jsem nespadla. „Bakugou" vzdychla jsem mu do polibku a on se ušklíbl.

Když nám došel vzduch odpojili sme se od sebe. On mě postavil zpátky na zem a já se na něj ublíženě dívala. „Co si čekala že se s tebou hned vyspím" řekne a začne se smát já nafouknu tváře „Něco takového" řeknu a hodin po něm oblečení „Jak budeš přijď dolu" řeknu a zabouchnu dveře. Zmetek jeden co si myslí že tohle může dělat tak to ne však počkej.

Když dojdu dolů zbytek už je rozvázány až na Uraraku.

„Y/N !!" zakřičí Mina a skáče mi kolem krku já ji samozřejmě chytím a ona si obmota nohy kolem mého pasu. „Si strašně těžká" řeknu a začnu se smát ona de na mě zamrači ale pak se začne smát taky a seskočí na zem. „Wow že wow vypadáš božsky" řekne Denki a už mě drtí v obětí „To víš život záporka dělá divy" řeknu a usměju se. Kiri se na mě dívá a čeká asi na signál nebo já nevím „Tak poď sem ty žraloku" řeknu a on mě také obejme „Všichni mysleli že si mrtvá" řekne Sero a přidá se do našeho objetí „Takže našel jsem pro vás nějaké oblečení ať nechodíte v uniformách" řekl Dabi a po každém hodil kus oblečení. Zavedla jsem je do místnosti a nechala převléct.

„A co sní?" zeptám se a ukážu na Uraraku která má zalepenou pusu a slzy v očích. Odlepím ji pusu a dám si před ní židličku tak aby se dívala mě ona však pořád pokukuje po Dekovi „Proč se na něj díváš nepomůže ti dívej se na mě" řeknu a ona se mi koukne do očí „Tak přidáš se nebo chceš umřít" zeptám se a ona se nadechne „Já přidám se jen mě nezabíjej prosím" „Oh to bylo rychlé" řeknu a postavím se. Toga se ujala Uraraki. Deku a já jsme měli na starost ostatní a Dabi se tomu hezky vyhl.

-----------
Další kapitoly na životě. Budu ráda za nějaký ten nazorek a jestli by jste chtěli nějaký ten ask na postavy😂😭

𝕋𝕣𝕪 𝕥𝕠 𝕦𝕟𝕕𝕖𝕣𝕤𝕥𝕒𝕟𝕕 𝕞𝕖Kde žijí příběhy. Začni objevovat