OLYMPIÁDA / JURAJ SLAFKOVSKY

Postup do semifinále.

"Ne." povzdechla jsem si když jsem znovu slyšela ten otravný zvuk budíku. Učesala jsem se, oblékla se a šla na snídani. Vzala jsem croissant s máslem a čaj. Naše závody na olympiádě už skončili ale furt tu zůstáváme. Dnes s holkama nemáme nic v plánu. Asi se půjdeme projít do vesnice a něco si koupit. A taky sledovat olympiádu v televizi. Je úžasný že má medaili i Ester a Martina. Ale je mi hrozně líto Makuly. Poslední střela je fakt zrádná. Dopoledne s holkama jen kecáme a koukáme na televizi. Je mi líto že to vše už skončilo, ale furt nemůžu uvěřit že mám medaili. Teď ale hrozně doufám že ji získá Jurko taky. Hrozně bych mu to přála. Dnes musí porazit USA což nebude samozřejmě lehké ale věřím jim. Odpoledne se s holkama jdeme projít,  zajdeme na oběd do místní restaurace. Koupíme si různé jídlo a nějaké ty suvenýry (jako by jich nebylo samozřejmě málo.). Když jsme přišli na hotel začala jsem se připravovat na zápas Slovenska. Hrozně jsem se těšila. Vzala jsem si na sebe obyčejné oblečení (bílé triko, modré džíny, reprezentační mikinu a bundu). Cestou na stadion jsem skočila do obchodu u vesnice a koupila si slovenskou vlajku. Zase jsem si sedla na místo kde, sedím pokaždé. 

"Jooooo." zakřičím když dává Jurko gól.
"Goooollllll." řvu dál jelikož jsem šťastná že vyhrávají 1:0.
Je to senzační pocit dokud USA nesrovná na 1:1. Radost je ztlumena. Ale i tak jim furt věřím. Po konci 1. třetiny si jdu koupit kolu do bufetu. Dokud je přestávka tak jen koukám do telefonu a trošku si to trsám na místní písničky. Jsem hrozně nervózní.
Tak a začala druhá třetina. Po několika minutách ale naštvaně kopnu do země. USA dává další gól a stav je 2:1 pro USA. Po konci 2. třetiny se stav nemění a USA jde do 3. třetiny s vedením. Druhá přestávka je snad horší než první jsem ještě více nervózní.
"Sakra." šeptnu když zbývá poslední minuta 3. třetiny. Sekundy utíkají až moc rychle.
"Pojď, pojď." zakřičím na Čajkovského který je před brankou a nahrává Hrivikovi.
"Gooooooooolllllllll." zařvu ještě hlasitěji než při prvním gólu pár sekund před koncem, to je neuvěřitelné.
Po napínavém prodloužení přicházejí nájezdy. Přijde mi že každou chvíli omdlím, jsem extrémně nervózní. Nikdo zatím nedává gól. Až na jediného hráče a je to Cehlarik.
"JOOOOOO." zakřičím.
Rybár vychytá poslední branku a Slovensko postupuje do semifinále bude hrát o MEDAILEE.