12. díl

1.6K 34 2
                                    

Je už skoro půl sedmý a asi se půjdu ven projít. Nemám náladu na lidi vlastně ani na svou hlavu. V hlavě si furt opakuju to co mi psala Týna jindy bych to neřešila ale teď se mi to celkem vrylo do hlavy asi mám nějakou emoční rýmičku nebo co. Ale je to dost na piču neustále na to myslím a nemůžu se zbavit toho že si to dávám za vinu. Jenže nechápu proč nedokážu to vypustit z hlavy a kazí mi to náladu ať se snažím dělat cokoliv tak se mi to vrací a sem z toho smutná.

Je celkem zima měla sem si vzít aspoň mikinu ale možná začnu myslet na něco jinýho než na ty zkurvený zprávy. Tato pičovina mě fakt rozseká víc než když sem ve 12 viděla video kde tíraly psa? Sou to blbý zprávy od kundy proč z toho dělám takovou hrůzu?? Přestaň na to myslet už do piči!!

Ani cigi sem si nevzala no skvělý! Do trafiky se mi ani moc nechce budu si muset počkat, ikdyž moc nekouřím dneska mám na cigarety celkem i chuť ale zpátky půjdu až si trošku srovnám myšlenky.

Mysli na to že půjdeš s Martinem ven, notak!!... Do piče ja na to asi už fakt seru. Chodit to zajest je na nic pč nemám hlad asi už od oběda a taky nemám na nic náladu.

*Seděla sem tam asi ještě půl hodiny a málem bych na té lavičce asi zůstala celou noc kdyby za mnou nepřišel jeden kluk, kterého jméno sem ještě ani neslyšela.

"Ahoj co tu děláš tak pozdě?"

"Snažím se smazat nějakou vzpomínku a jediný co dokážu smazat z hlavy je tvoje jméno."

"Jo sorry já zapoměl že nás kuba ještě nepředstavil, jsem Hasan nebo prostě Josef" řekl

"Ahoj. Já sem Nataša. Co tady děláš ty?" Zeptala sem se ho a doufám že ho neposlal Jakub.

"Chodím tudy do trafiky. A jakou vzpomínku chceš vymazat?"

Jemu to nepřijde osobní nebo co?
"Ehh, nechci na to myslet." Jo tos zazdila tak hrozně na piču ale snad odejde do trafiky a nebude se dál ptát na pičoviny.

"Ok jdu si pro cigára ahoj Natašo." Yes! Jde pryč.

"Jo ahoj." Řekla jsem a on se rozešel směrem ode mě.
Udělal tři kroky a otočil se zpátky.

"A nechtěla bys třeba počkat nebo jít do trafiky se mnou abysme pak šly společně ke Kubovy?" Já chci být sama. Jo to mu řeknu asi se nenaštve ale cigi by se mi hodily.

"Šla bych s tebou do trafiky a pak bych si zase sedla na lavičku."

Šli jsme spolu do trafiky, zaplatila sem za svoje cigi a pak sme šli zase zpátky parkem.

"A fakt nechceš jít až do studia se mnou?" Řekl Hasan.

"Ne nechci."

"Máš vůbec klíče ať se vůbec do studia dostaneš." Mám klíče a taky trochu štěstí snad už odejde a nechá mě tu samotnou.

"Mám."

"Tak jo, ahoj užij si zapomínání. Ale asi se radši vrať brzo ať se Jakub o tebe nebojí." Řekl a já se jen zasmála sedla si na lavičku, kde sem před tím byla a dívala se jak Hasan odchází, jsem tu zase sama, konečně.

Jen já a moje mysl. Mysl sem už od příchodu Hasana přemístila jinam buď na Hasanovy otázky nebo na zítřejší setkání s Martinem ve Varech.













Prokrastinace je moje druhý jméno. Sorry že sem dlouho nevydala žádný díl ale radši sem se zažrala do fanfikcí ale teď se cítím plná nápadů co sem napsat. A všem co tohle čtete chci poděkovat že to vůbec čtete❤️ luv u❤️ Chtěla bych vydat minimálně díl za týden.

Vaše Lori
menší než tři

Sestra | Milion+ fanfikceWhere stories live. Discover now