I Love You

Jste monstra

Celá vesnice začala křičet a utíkat. Jen Esther tam stála s vítězným úsměvem na tváři. Až se její děti probudí, budou nejmocnějšími bytostmi na světě a nebudou se muset ničeho bát.

,, Co se děje?" Zeptala se Caroline, která se probrala jako první.

,, Nic zvláštního. Vysvětlím ti to až se i ostatní probudí." Caroline se rozhlédla kolem sebe a viděla, jak její příbuzní leží mrtví na zemi.

,, Co se stalo?" Esther si povzdechla. Opravdu nemohla chvíli počkat?

,, Pak vám to všem vysvětlím." Esther se vždy nerada opakovala a dnešek nebyl výjimkou.

,, Vždyť jsou mrtví." Nechápala, co se stalo. V jednu chvíli tančila s Niklausem a pak...

,, Ne na dlouho. Za chvíli se probudí stejně jako ty." Hned jak to dořekla, začal se probouzet i Niklaus.

,, Matko, Caroline, co se děje?" Caroline se usmála, když ho viděla živého.

,, Proč se na to každý ptá? Vysvětlím vám to najednou, nerada se opakuji." Niklaus se podíval na Caroline, která se třásla strachy. Takovou Caroline ještě neviděl. Šel blíž a obejmul ji.

,, Všechno bude v pořádku." Zašeptal jí do ucha, což Caroline způsobilo husí kůži na krku.

,, Ne, nebude. Byl jsi mrtvý a pak jsi ožil. I ostatní jsou mrtví. Co se děje?" Niklaus jí setřel z tváří slzy. Sám si nebyli jistý, tím co říkal, ale musel jí dát jistotu.

,, To se dozvíme až se ostatní vzbudí. Slibuji." A pak to najednou ucítila. Hlad. Nebyl to však obyčejný hlad. Něco bylo jinak.

,, Co se to se mnou děje?" Oba se otočili na Esther a čekali alespoň menší vysvětlení.

,, Jsi ve stádiu přeměny." Oba s na sebe zmateně podívali

,, Na co?" Zeptal se Niklaus, jelikož Caroline na to neměla sílu.

,, Na nejmocnější bytost, která kdy žila." Nemohla už to vydržet. Musela se najíst. Šla k Esther blíž a zabořila tesáky do jejího krku. Po jazyku jí přejela kovová chuť a pak se přeměnila v elektřinu, která se vydala do každičké části jejího těla. Nemohla přestat.

,, Caroline, Caroline přestaň." Niklausův hlas jí vymanil z tranzu. Podívala se na Esther a ta byla polomrtvá.

,, Co jsem to udělala?" Z očí jí začaly téct slzy. Esther nechápala, proč se nemohla bránit. Jako by jí to její tělo nedovolilo.

,,Zasloužíš si to. Zabije tě to, co jsi vytvořila." Ozývali se hlasy předků v hlavě. Byla potrestána za to, co provedla.

,, To je v pořádku. Je naživu." Šel ke Caroline blíž, aby ji utěšil, jenže pak taky ucítil tu vábivou vůni. Vycházela z Caroline. Přesněji z jejích rtů. Chtěl ji taky. Přitiskl své rty na její a pak chutnal na nich krev své matky. Byl to úžasný pocit. Chtěl víc, ale i když ji vší krve zbavil, tak se nezastavil. To co cítil byl nejsilnější pocit, jaký kdy cítil a nechtěl, aby skončil. Ani Caroline ne. Jejich emoce byly tak silné jako nikdy.

,, Co se stalo?" Oba se od sebe odtáhli. Podívali se na Rebeku, která se zrovna probrala, naštěstí nic neviděla.

,, Zeptej se jí." Oba se otočili k ženě, která ležela na zemi a z krku se jí teklo velké množství krve.

,, Matko, co se stalo?" Niklaus s Caroline se na sebe jen podívali a nic neřekli. Rebekah přiložila ruku na ránu a najednou ji přepadla touha si tu ruku olíznout. Nijak se té touze nebránila. Byla to ta nejúžasnější chuť, co kdy cítila a chtěla ještě. Nevěděla jak, ale zabořila své zuby do krku své vlastní matky.