Dveře za námi zmizely, a vy se ocitli v růžově vymalované místnosti s růžovým kobercem. Na zdech byly obrazy připomínající výhledy z okna. Ale okna tam nebyla. Místo působilo jako byt. A celé bylo sytě růžové a tak nějak...až psychoticky sladké. Všechno bylo růžové a načančané jako domeček pro panenky. Na zdech byly postavičky s Hellow Kitty, obrázky duhových poníků a oveček s mašlemi okolo krku.
,, Co to je?" Řekl Ríša. ,, Vypadá to taky, jako kdyby se na to vyzvracela princezna poníků."
,, Tady je to tak roztomilý!" Vyhrkla jsem já.
,, No...ohromně roztomilý. Myslím, že jsem právě přišel o všechen testosteron."
,, Přestaň brblat. Má tu být jídlo, voda, elektřina, wifi a všechno." Čapla jsem Ríšu za ruku dřív, než si začne stěžovat, že mu z tohohle místa růžovějí vlasy, a táhla ho na průzkum. Tento level byl opravdu byt nebo dům. Bez dveří a oken. Místo dveří zde byly jen otvory po dveřích. A bylo to tady opravdu vybavené. Byla zde plně funkční koupelna, dvě ložnice, jedna dokonce s růžovou postelí s nebesy, obývák s gaučem a křesílkem, funkční toaleta, tekoucí voda, a na stolech mísy s nějakými bonbony a lednice plná sendvičů, dortíků, mandlové vody, džusu, ovoce, donutů, a dokonce něčeho, co mohla být porce rýže s kuřecím masem a nějakými fialovými bobulemi. Všechno bylo růžové, načančané, plné mašlí a volánků a obrázků různých kočiček, poníků a oveček.
,, No, dost dobrý." Shrnula jsem to. ,, Wifi plná. Takže se můžeme podívat na ty fandom stránky a načíst o backrooms, co se jen dá. Slušnej hotel. Jídlo vypadá lákavě, a prý je jedlé."
,, Jako jo, oproti jiným místům v tomhle pekle je to fajn, ale už chápu, co tím Tomáš myslel, když řekl, že je to tady úchylný."
,, Neřeš desing, hlavní je, že tu máme klid a všeho dostatek." Řekla jsem a otevřela ledničku. ,, Tak co si dáš?"
,, No všechno!" Vyhrkl a začal vyndávat misky s tou rýží a masem, plátky melounu a donuty. ,, Už týdny jíme na příděl. Takže se nacmeme, že nevstaneme od toho růžovýho stolu!" S tím jsem musela souhlasit. Naaranžovala jsem nám jídlo na stůl. Ale vtom Ríša vykřikl.
,, CO TO ZASE KURVA JEEE?" Otočila jsem se a viděla, co ho tak vyděsilo. Před námi tam kousek nad zemí visela...Věc. Byla to jakási zmutovaná podoba Hellow Kitty, ale byla vytáhlá, asi tři metry, dlouhá, hubená a měla dlouhé končetiny zakončené jen pahýlem. Hlavu měla ve tvaru, jako Hellow Kitty, ale nemělo to obličej. Jen výstupky, které asi měla být kočičí ouška. I přes to, že ta věc neměla obličej, jakoby měla mimiku. Těžko se mi to popisuje, ale i když neměla ani oči ani pusu, věděla jsem, že se na nás dívá. Mělo to černou barvu, a bylo to jakoby opeřené. Věc se vznášela asi centimetr nad zemí a mírně pohupovala.
,, To je asi...ta místní entita." Řekla jsem a srdce mi tlouklo. ,, Kitty..."
,, No to je teda Kitty!" Vyhrkl Ríša. ,, Ne...neublíží nám to, že ne?"
,, Prý by nemělo." Kitty opravdu nevypadala, že by se na nás chystala zaútočit. Chvíli nás to pozorovalo, a pak se otočila a plula dál.
,, Uf, hlavní je, že nás to nechce sežrat." Řekl Ríša. A vtom se Kitty otočila a připlula k nám zpět. A mně se zdálo...Jakoby si...Zaťukala na čelo a zavrtěla hlavou? Jako kdyby...Se nám snažila říct, jací jsme to hlupáci, když si myslíme, že nás chce sežrat. Dokonce bych přísahala, že se to usmálo. I když to nemělo čím. Nicméně pak zase odplula někam jinam, a my se vyhladověle pustili do jídla. Když jsme snědli pár donutů, misku té rýže s masem a meloun, natáhla jsem se po marshmellownech, které byly v mističce na stole. A v tom se za mnou zase objevila Kitty. Lekla jsem se a vykřikla a Kitty mi marshmelowny sebrala z ruky. Pak ale vzala malý kahan, zapálila a začala je nad ním opékat. Pak asi jakoby zavrtěla hlavou, a podala nám opečené marshmelowny. Rozpačitě jsem si od ní jeden vzala.
ČTEŠ
BACKROOMS
HorrorBackrooms je teď docela velký trhák. Tak jsem se rozhodla napsat vlastní backrooms příběh... Liliana je studentka třetího ročníku střední školy, která se dostane do backrooms. Nejdříve tomu moc nevěří, ale postupně si začne uvědomovat krutou realitu...