8. část

515 55 0
                                    

Natálie a Tiffany seděly na gauči, byly zaneprázdněné zkoumáním balíčku, který poslal Jungkook

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Natálie a Tiffany seděly na gauči, byly zaneprázdněné zkoumáním balíčku, který poslal Jungkook.


''Proč by mi něco posílal? Rozešli jsme se před dvěma týdny, sakra!'' Nemohla si pomoct, a tak nechala všechen ten stres vyjít na povrch.


Za to Tiffany se snažila být nápomocná. ''Možná je to nějaký rozchodový dárek?''


''Tiffany-ah, odkdy dávají ex-přítelové svým ex-přítelkyním po rozchodu dárky?'' Řekla Natálie.


''Na tom nezáleží, otevří tu krabici! Copak nejsi zvědavá co je uvnitř?'' Zeptala se Tiffany.


''Fajn otevřu to.'' Odpověděla Natálie, protože věděla, že se Tiffany nevzdá.


Natálie začala pomalu otevírat krabici. Její ústa se vytvarovala do písmene O, když uviděla co je uvnitř. Byla překvapená.


Natálie vytáhla z krabice plyšaká a ukázala ho Tiffany. ''Co to má sakra znamenat?!''


Tiffany jen pokrčila rameny. Neměla ani tušení.


Natálie se postavila z gauče a začala mávat s plyšákem ve vzduchu. ''Co to má k sakru znamenat?!''


''Hmm? Proč se ptáš mě? On je ten, kdo ti to poslal! Zeptej se jeho.'' Odpověděla Tiffany.


''Možná, že se mi vysmívá a pořád si myslí, že mám zlomené srdce. Umm, bohužel nemám.'' Zasmála se Natálie.


''Ale nevíš co to znamená, ta hračka může znamenat cokoliv.'' Zašeptala Tiffany.


Natálie se rozhodla, že odstraní Jungkooka ze svého života navždy.


''Co, kdybych tohle teď dala stranou a zašla si na nějakou plastickou operaci nebo botox?''


Tiffany vykulila oči nad Nataliinou otázkou.


Natálie vypadala, jako by přečetla Tiffany myšlenky. ''Dělám si srandu, jen se s tím budu muset vypořádat.''


Tiffany nemohla nic udělat, položila plyšáka na poličku. Natálie si byla hodně jistá svým rozhodnutím.


----------------------------------------------------


Jungkook se posadil na lavičku, kde by teď měl sedět s Natálií. Čekal na ní.


Hodiny ubíhaly, ale Jungkook se vůbec nepohl. Měsíc vystřídal slunce na obloze a hvězdy rozzářily tmavé nebe. Jungkook pořád v rukou držel kytici růží. Doufal, že příjde. Zůstal na svém místě.


Hodiny odbily půlnoc. Ulice byly opuštěné a obchody zavřené. Vydal ze sebe hlasitý povzdech. Na jeho tváři se objevilo zklamání. Jeho srdce se rozlomilo. Postavil se z lavičky a vydal se ke svému autu.


Bylo mu to jasné. Neukázala se, nechce s ním mít už nic společného.


Slza stékala po jeho líčku, bylo to pro něj bolestivé. Ale jediné co chtěl bylo, aby byla šťastná.


Jungkook se na sebe podíval ve zpětném zrcátku. ''Miluju tě Natálie, i když už ke mě nic necítíš. Mé srdce ti stále patří.''



My Turn To CryKde žijí příběhy. Začni objevovat