Celou noc jsem nemohla spát…
Oko jsem nezamhouřila a pořád sledovala svou rudou růži…
Mé myšlenky byly doslova hororové a často se v nich usídlila ona rudá růže…
Zírala jsem do stropu, na který jsem ještě se sestrou házela barvy a tím jsme z něj učinily doslova paletu nejrůznějších barev…
Teď už to nevidíš, sestro…
Teď už jsi někde nad naším stropem…
Díváš se na mě jako jedna z milionů hvězd?
Dáváš na mě pozor?
Budu tam za několik málo dní s tebou?
Proč se tě vůbec ptám? Vždyť mi stejně neodpovíš…
Možná pro ten důvěrně známý pocit bezpečí?
Možná proto, aby jsi mi jednou odpověděla, až tam budu nahoře s tebou?
Kdo ví…
Celý můj život je teď jeden velký koloběh…
Ráno vstanu, udělám si hygienu, občas něco pomůžu………. a nakonec… nakonec jdu večer spát…
Moc toho ale nenaspím… Celé noci se mi zdají noční můry o posledním rudém plátku…
O tom, jak odejdu za sestrou…
Už je to měsíc od toho, co sestra odešla a já se rozhodla, že jen co spadne další plátek, začnu si psát deník,...
Budou to pocity, které bych chtěla říct sestře, ale už nemám možnost…
Uběhly další dva dny a upadl druhý rudý plátek…
ČTEŠ
Dvanáct rudých plátků (třetí kolo soutěže)
Short StoryPříběh vyprávěn očima dívky, jenž má opravdu krutý osud... Sestra jí zemřela a zřejmě je prokletá... Podaří se jí zlomit prokletí rudé růže, jenž dostalo již spoustu generací z její rodiny do hrobu? Příběh pro @janickaa_22 Příběh má přesných 4070 sl...
