„Sestřičko, proč mi už nemůžeš poradit jako kdysi?
Proč tu se mnou nejsi?
Například teď bych potřebovala poradit ohledně toho chlapce, do kterého jsem narazila…
Jaký se ti zdá?
Hodně mi tě připomíná…
Má i stejnou barvu očí…
Je to tvá kopie v mužském provedení…
Nebo se pletu?
Prosím… poraď mi!
Navždy
Tvá Rose…" zaklapla jsem sešit a dívala se do stropu…
Několik posledních dní jsem myslela pouze na svou sestru a toho neznámého chlapce…
Proč mi tak zamotal hlavu?!
Vždyť je to jen jeden z milionů chlapců na světě!
„Ale byl na tebe milý… narozdíl od ostatních…" křičel mi v hlavě otravný hlásek mého svědomí…
Huš! Potvoro otravná! To vím i bez tebe!
Hlásek nakonec utichl, ale stále jsem si v hlavě přehrávala jeho slova…
Byl milý… narozdíl od ostatních…
Musím ho vidět!
Musím se s ním zase potkat!
Mnoho času nezbývá…
Jelikož opadl další plátek mého prokletí…
ČTEŠ
Dvanáct rudých plátků (třetí kolo soutěže)
Short StoryPříběh vyprávěn očima dívky, jenž má opravdu krutý osud... Sestra jí zemřela a zřejmě je prokletá... Podaří se jí zlomit prokletí rudé růže, jenž dostalo již spoustu generací z její rodiny do hrobu? Příběh pro @janickaa_22 Příběh má přesných 4070 sl...
