Beze strachu

Část 14. - Dobrou Noc

|LEVI|
Když odešel, svlékl jsem se do boxerek, vzal si knihu a sedl si do postele, kde jsem si přikryl nohy a začetl se.

"Williame, co cítíš?! Co ke mně cítíš doopravdy?!" Naléhala Jennifer se slzami v očích. William se na ni jen chladně podíval.

"Co ode mě chceš slyšet, Jennifer? Již jsem ti to řekl. Nemiluji tě. Využil jsem tě. Celou dobu šlo jen o to, abych se dostal sem." Řekl a pak ji obešel. "A teď se mi kliď z cesty, couro." Dodal a mířil do kanceláře.

"Jak... Jak jsi jen mohl?!" Vykřikla přes celou chodbu a propukla v pláč. "Tolik jsem tě milovala..." Naříkala. William se na ni ani nepodíval a pokračoval. Věděl, že pokud by se podíval, už by jí lhát nedokázal. A nedokázal by ani splnit svou misi. Také ji miloval. A opouštět ji pro něj bylo tak těžké.

Zavřu knihu a znechuceně ji odložím. "A to slibovali, jaká je to akční kniha s detektivnímu prvky. Místo toho je plná romance a erotiky. Odporné." Zkřivím obličej ve znechucené grimase a vstanu. Ke knize se vracet rozhodně nehodlám. Místo toho jdu do sprchy.

Teplá voda ze mě smyla pot z úklidu a uklidnila můj vztek z knihy. Bylo to příjemné, takže jsem zůstal ve sprše déle, než jen pro očištění. Příjemné teplo mě uvolnilo a nakonec jsem nechal myšlenky volně plynout. Tentokrát už je tu krásně uklizeno... A netrvalo to ani tak dlouho, jak jsem předpokládal... Je to díky Erenovi?... Eren... Opravdu se změnil... Vždy jsem ho měl za ubožáka... Ale vždy to byla silná osobnost... Dokázal si všechny získat na svou stranu... Na rozdíl ode mě... Ale já jsem sám schválně... Kvůli němu... Láska je jen snůška hnusných lží a primitivní chemická reakce mozku. A ani jedno nikdy nepotrvá věčně. Být sám je mnohem lepší... Chemická reakce... Co to vlastně bylo, když kolem mě Eren procházel? Byla to chemická reakce? Nesmysl. Není možné, aby mě přitahoval někdo jako on. Hloupost! Jakmile jsem se myšlenkami dostal až do tohoto bodu, naštvaně jsem vypnul vodu a přestal přemýšlet. "Hloupost!" Zopakoval jsem a udeřil do zdi. Taková pitomost!!

Oblékl jsem si čisté boxerky, vyčistil si zuby a šel spát. Zítra se konec konců velmi brzy vstává, jako každý den. A za chvíli stejně bude večerka...

|EREN|
Chvíli jsem ještě rozdýchával vyvrcholení I svou představu. Nevím, co mě dostalo víc. "Kéž by řekl mé jméno..." Zamumlám si pro sebe a nakonec se zvednu. Zapnu se a vyjdu z kabinky, načež si umyju ruku. Rozhlédnu se a oddechnu si, že tu opravdu nikdo není. Následně záchody opustím. Mířím za Petrou a Hanji.

Když jsem procházel kolem našeho pokoje, zastavil jsem se a zadíval na dveře. Zajímalo by mě, co právě dělá?... Pomyslím si, zavrtím hlavou a pokračuji do jídelny.

Petra s Hanji tam hráli prší. Sedl jsem si k nim a sledoval, jak Petra vyhrává. "To ti trvalo až tak dlouho si vybalit?" Zeptala se se smíchem a zahrála sedmičku.

"Vždyť jsem říkal, že pomůžu s úklidem." Zasmál jsem se a podíval se Petře do karet. Měla už jen tři. Sedmičku a dva svršky.

"Kolik je?" Zeptá se Hanji a lízne si dvě karty. Kouknu se na hodinky.

"Za 5 minut bude deset. Večerka, že?" Řeknu i s otázkou a obě dvě kývnou.

"Jsem zvědavá, jestli to ta děcka dodrží nebo bude Levi zase pekelně nasraný." Ušklíbla se Hanji a sledovala, jak tam Petra dala další sedmičku. Neochotně si vzala další dvě karty a ušklíbla se. Zdá se, že dostala dobrou kartu.

"Dohrajeme kolo a půjdeme je zkontrolovat první." Oznámila Petra a změnila barvu na zelenou. Hanji ji změnila na červenou s vítězným úsměvem, ale Petra jí dostala posledním svrškem a barvou fialovou s puntíky. "Tak pojďme. A dobrou noc Erene." Řekla, vstala a šla kontrolovat, že všichni dodržují Leviho program.

"Dobrou." Kývnu a rozejdu se do pokoje. Musím podotknout, že postele přidělená pro učitele a mě, jsou manželské. Nevím, jak to zvládnu vedle Leviho celou noc!

Vejdu do pokoje a překvapí mě, že je zde tma. Nakonec objevím Leviho už v posteli. Vypadá tak klidně, když spí... Hodil jsem si rychlou sprchu a sám šel spát. Trvalo mi trochu déle, než jsem usnul. Těšil jsem se na další den. Celý den jsem mohl být s ním... A tempem, který postupuje, s ním nakonec budu sám...

A je tu další, trochu delší díl. V další kapitole nás čeká nový den! Co všechno se může stát? Už se těším, až se s vámi o to všechno podělím!!
Vaše Mušla 🐚❤️