Beze strachu

Část 16. - Ženy

|EREN|
Nakonec jsme se sešli všichni až na jeden pokoj venku. Jeden z nich byl dokonce z mé skupiny, takže mi zbývaly už jen 4 žáci a Levi. Byla velká pravděpodobnost, že budu s ním opět na lanovce sám. Ale prvně jsem chtěl vyslechnout zbytek mých žáků, abych zjistil, zda jeden z nich není právě ten zamilovaný.

"Jak vidíte, když si neuklidíte, opravdu nebudete lyžovat. Stačí, aby si od vás neuklidil jenom jediný a odnese to celý pokoj. Tak se snažte." Oznámí Levi. "Sraz klasicky odpoledne." Dodá a pak se podívá na mě. Chladně a zle. Povzdechnu si.

"Tak vyrážíme. Dělejte obloučky jako včera. U lanovky na sebe zase počkáme. Jeďte první, podívám se na vás." Povím a čekám, až se má skupina rozjede. Skupina Petry a Hanji už byla ta tam.

Pomalu jsme se dostali až k lanovce. Levi byl nejpomalejší, ale snažil jsem se mu co nejvíce radit a pomáhat. "Dva pojedete s panem Ackermanem a dva se mnou. Pojďme." Kývnu a nastoupíme na lanovku.

"Slyšel jsi to? Za to že ten pokoj nelyžuje prý může Zachary. Byl dlouho na záchodě a nestihl si uklidit." Zasmál se jeden kluk.

"To od něj bylo pěkně sobecký. Chudáci kluci. Až na něj byli v dobrých skupinách!" Stěžoval si druhý.

"Doufám, že taky budu brzo přeřazen." Uchectne se první. Jen se usměji.

"Už vám to celkem jde. Pokud to takhle půjde dál, klidně vás večer dám do lepší skupiny." Řeknu jim a oni nadšeně vykřiknou. A já měl svou informaci. Vystoupili jsme, počkali na zbytek a začala výuka.

|LEVI|
Proč se to opakuje? Celý den nás Eren rozděloval a jezdil na lanovce spíš se studenty. V podstatě se mnou nemluvil, pokud se mě nesnažil učit. Ale zrovna jsme mířili na oběd s výhledem a skončili jsme spolu na lanovce, sami jako včera, a lanovka se zastavila. Zastavila!! Otráveně se na něj podívám. Určitě bude zase chtít nadhodit nějakou trapnou konverzaci.

"Dneska vám to jde o dost lépe." Řekne a usměje se na mě. Překvapeně se otočím dopředu, abych se na něj nedíval.

"Když to říkáš." Odbydu ho. Nechci žádnou trapnou konverzaci. Ale tímhle mě překvapil. Překvapuje mě čím dál tím víc. Je zodpovědný, pořádný a inteligentní. Opravdu dospěl.

"Mrzí mě, že budete muset dnes něco s Petrou a Hanji hrát. Byl jsem mimo. Nechtěl jsem vám působit nepříjemnosti." Omluví se.

"V pořádku. Stejně by s tím nepřestaly, dokud bych s nimi něco nehrál." Povím a zhluboka se nadechnu. "Opravdu chceš s nimi něco hrát?"

"Ani ne. Nechápu, proč by to chtěly. Ženské nikdy nepochopím." Povzdechl si zoufale.

"To mi povídej. Jsou neskutečně nepředvídatelné a iracionální." Uchechtnu se a zahledím se do dálky.

"To je fakt. Abych byl upřímný, vůbec nechápu, jak může být nějaký chlap tak posedlý ženou." Začne. "Ženy jsou složité a neví co chtějí. Dělají z mužů naprosté idioty. Nikdy jsem nepochopil, co je na nich přitažlivé." Dodá a já kývnu.

"V tomhle ti docela rozumím." Řeknu a až pak si uvědomím, co jsem vlastně řekl. Ani si netroufnu na něj podívat. Vím, že on je gay. Vím to od chvíle, kdy jsem mu zlomil srdce. Ale to, že jsem gay i já... To ví všeho všudy jen jeden člověk. A já to právě přiznal dalšímu. To jsem solidně posral...

Trochu kratší, ale nevadí. Snad vás to bavilo tak jako mě!
Vaše Mušla 🐚❤️