Láska jménem pan učitel

26.

Pohled Sid:
Přesuneme se o nějak ten čas dopředu, s Adamem prožívané krásný vztah já jsem už v 6 měsíci a maturitu už taky mám zvládla jsem to na první pokus no jo jsem talent přijde mi tedy že Adam je poslední tak měsíc zamlklý ale možná je to protože od září má zase novou třídu a je toho prostě na něj nějak moc. Ráno jsem se probudila a Adam vedle mě neležel, šla jsem se tedy podívat do kuchyně a tam taky nebyl na stole ležel jen papír se vzkazem a vedle snídaně...
,,Vrátím se brzy doufám že to malé i ty budete zdravý, dostal jsem nabídku která se svým způsobem neodmítá není to tak že bych utíkal tak rád bych byl s vámi protože jste oba moje vše, ale promiň bál jsem se ti to říct je to na 3 roky. Jednou se jistě zase uvidíme pokud na mě nezapomeneš....
Tvůj Adam"
Hned co jsem to dočetla rozbrečela jsem se, on prostě odešel a ani mi to nedokázal říct do očí. Zavolala jsem tedy Elišce která je semnou stále v kontaktu stejně jako Viky...
,,Ahoj Eliško máš čas na chvíli se sejít třeba do zoo zajít nebo tak?"
Zeptala jsem se když to zvedla
,,Ahoj, jasně děje se něco?"
Zeptala se
,,Vše ti vysvětlím"
Řekla jsem a zavěsila a zase jsem se rozbrečela... Připravila jsem se a nějak se dala dohromady, pak jsem vyrazila před školu kde jsme měli sraz..
,,Ahooj holka tak co se děje?"
Zeptala se Eliška když jsme se potkali
,,Adam odjel prostě pryč na 3 roky ráno jsem našla jen na stole vzkaz, to jsem jako na to malé sama? Proč mě tu nechal, však jsme mohli jet spolu"
Řekla jsem a a začala jsem brečet
,,Neboj jsem tu stále s tebou"
Řekla a objala mě
,,Děkuji"
Řekla jsem, v zoo jsem přišla na jiné myšlenky ale zároveň jsem došla k jednomu rozhodnutí...
,,Eliško já chtěla bych se přestěhovat do Ameriky já vím je to šílený ale prostě tady mi ho vše připomíná, co když si to vymyslel a má jinou..."
Řekla jsem a ona se usmála
,,A co kdybychom jeli spolu?"
Zeptala se
,,To fakt?"
Zeptala jsem se jí překvapeně a ona přikývla to jsem nečekala ale jsem ráda že pojede. Vím že je to narychlo ale chci odtud vypadnout co nejdříve...

Pohled Adama:
Posledních pár měsíců je pro mě nezapomenutelných, dostal jsem však nabídku na skvělou stáž ale je to na tři roky a bohužel bych si nemohl sebou vzít Sid ani toho drobečka, nemohl jsem ji to říct protože by jí to ranilo vím jak je šťastná a úsměv jí sluší mnohem více, ale stejně se to dozví... Vstal jsem kolem čtvrté ráno opatrně jsem se připravil abych nevzbudil Sid jen jsem napsal vzkaz naposledy jsem ji pohladil po vlasech.
,,Dávej mi na ně pozor ať už jsou kdekoliv"
Řekl jsem Mie kterou jsem pohladil a šel jsem slzy v očích mě začali v tu ránu štípat, vím že je to špatně a bude na mě naštvaná ale jinak to nešlo, ano nemusel jsem to přijímat ale nějak jsem věděl že když to odmítnu bude to špatně ano je to ode mě sobecké nechat ji těhotnou samotnou, ale věřím že to zvládne...

Pohled Sid:
Nakonec jsme se s Eliškou domluvili že poletíme příští týden rovnou jsme si koupili i letenky aby jsme vše měli vyřízené ještě tedy musím na úřad a vše vyřešit a pak k lékaři ale to se stihne vše. Celý den jsem přemýšlela proč mi to udělal, byla jsem smutná a zároveň naštvaná na to že mi nic neřekl a prostě odjel, později večer jsem se rozhodla že na to už nebudu myslet ještě jsem volala s Eliškou a pak jsem šla spát...