Láska jménem pan učitel

27.

Pohled Sid:
Přesuneme se na den odletu, mám už vše zabalené. I Mia letí s námi. Teď jsou 3 ráno a letíme v sedm a jsem nervózní ale Eliška mě uklidňovala že vše bude v pohodě. Tak jsem ještě naposledy se rozhodla po bytě vzala Miu a kufry a šla před barák kde na nás čekal už taxík ve kterém čekala už Eliška...
,,Tak co máš vše?"
Zeptala se mě
,,Jo vypadá to že jo případně co mi bude chybět tak koupím"
Řekla jsem a usmála se
,,No tak holka trošku více ten sumec vždyť začínáš nový život i s miminkem"
Řekla Eliška a zasmáli jsme se obě. Když jsme byly na letišti šli jsme se odbavit a pak jsme ještě nějakou chvíli byly s Miou než mi ji odvedli a my šli na palubu letadla...
,, Neboj jsem tu s tebou"
Řekla Eliška
,,Já vím"
Řekla jsem, věděla že jsem nervózní, nemám to ráda, ale to překonám.... Když jsme přistáli šli jsme na oběd protože na další let jsme čekali asi tři hodiny...

Pohled Adama:
Utekl týden a já jsem si uvědomil že to co jsem udělal je pěkná kravina, vím že je určitě naštvaná a taky bude a má na to právo. Jen bojím se že už mi nikdy neodpustí ale chápu to jsem prostě vůl. Měl jsem zůstat s ní a neodcházej od ní co když se jí nebo tomu Mimi něco stane, no na to myslíš brzy Adame vážně. Vím že nejsem dokonalý ale aspoň dítě jsem mohl vychovat. No dost tady sebelítosti a sebekritiky ráno jsem vstal a šel jsem se připravit, jak už jsem zmínil jsem na stáži takže každý den je plně nabitý program, připravil jsem se a vyrazil za ostatními je tu spousta cizích lidí kteří jsou tu také a dnes zrovna máme přednášku jednu za druhou...
,,Ahoj, ty jsi Adam že?"
Vyrušila mě z přemýšlení mladá tmavovlasá slečna
,,N-no jo jsem proč?"
Zeptal jsem se zmateně
,,Jen že za chvíli začíná přednáška a ty tu stojíš jak kůl v plotě ještě u barelu s vodou a já bych si před přednáškou chtěla vzít aspoň kelímek vody"
Řekla se smíchem v hlase 
,, Ježíš promiň"
Řekl jsem a uhnul jsem stranou
,,Vypadáš zmateně"
Řekla
,,Nene jen jsem přemýšlel víš"
Řekl jsem a radši jsem odešel...

Pohled Sid:
Když jsme měli za sebou i druhý let byly jsme na místě, čekal na nás muž který nám měl předat klíče od nového bytu kam se stěhujeme...
(Oni s ním mluví anglicky ale já to budu psát česky)
,,Dobrý den slečna Novotná a slečna Krásná?"
Zeptal se muž
,,Ano to jsme my"
Řekla Eliška
,, Dobře tak můžeme vyrazit"
Řekl a podíval se na Miu kterou pak vzal a šli jsme k autu. A jeli jsme k baráku...
,, Už se těším"
Řekla nadšeně Eliška a koukala z okna auta
,,Já taky konečně nový život"
Řekla jsem a usmála se
,,No to je moje holka takový úsměv ti sluší víc než slzy"
Řekla a usmála se, když jsme přijeli k tomu baráku vystoupili jsme a já vzala Miu a ten pán nám vzal věci...
,,Kdyby cokoli volejte jinak ať se vám dobře bydlí"
Řekl a dal nám klíče když jsme stáli před bytem, pak se s námi rozloučil a my šli do bytu, byl to krásný byt na to že jsme ho sháněli na rychlo je to vážně krása moderně zařízené a prostě nemám slov...
,,Tak tady začíná náš nový život"
Řekla Eliška
,,Jo máš pravdu, a tobě se tu snad jednou také bude líbit"
Řekla jsem a pohladila si už trošku větší bříško
,, Určitě i jemu nebo ji bude líbit"
Řekla a usmála se... Takže jsme začali veškeré věci dávat na své místo a Mia běhala stále sem tam... Nakonec na večer jsme si s horkou čokoládou sedli na balkón..
,,Tak co jak ti je?"
Zeptala se Eliška
,,Jo jen za chvíli by to bylo rok co jsme poznali Adama ty jeho pohledy"
Řekla jsem a začali mě v tu ránu štípat oči od slz..
,,Holka moták já vím je to prevít ale začni si užívat"
Řekla Eliška a pohladila mě po rameni
,,Já vím ale není to tak lehké"
Řekla jsem
,,No joo ale buď silná pro to malé co se zanedlouho narodí"
Řekla a objala mě... Ještě jsme si povídali a pak jsem šla později spát a Mia si lehla ke mě....

Pohled Adama:
Když jsme měli po přednášce šel jsem si pro kelímek vody...
,,Koukám že tu trávíš hodně času"
Řekla zase ta holka
,,No jo už to tak vypadá"
Řekl jsem
,,Nechceš tedy dnes zajít odpoledne na kávu?"
Zeptala se
,,Myslíš jako rande??"
Zeptal jsem se překvapeně
,,No tak ber to jak chceš tak jdeš?"
Zeptala se
,,Hele asi ne promiň"
Řekl jsem a odešel jsem pak byla další přednáška a až později dostal jsem se na hotel, ještě si hledám nějaký být. Večer jsem přemýšlel o Sid co asi tak dělá a jestli je naštvaná no tak logicky, pak jsem se koukal do telefonu a našel fotku kterou jsme se Sid měli jako první společnou a to bylo na našem společném pobytu se třídou ten úplně první. Jak mi chybí... S myšlenkou na Sid jsem také usnul..