Láska jménem pan učitel

31.

Pohled Sid:
Ráno jsem se probudila a Davídek ještě spal tak jsem se šla obléct a udělat si snídani, připravila jsem i lahvičku mléka pro Davídka.  Když se vzbudil šla jsem ho převléct a přebalit. Pak dostal mléko. Když už se najedl šli jsme s Miou ven a malého Davídka jsem dala na kočár. Prošli jsme se parkem, Mia běhala pořád dokola kolem kočárku tak jako to dělá každé ráno. Sedla jsem si na chvíli na lavičku a přemýšlela, není správné že jsem odjela. Co když nás bude hledat. Nee blbost to přece není možný, ale přeci jen jsme se ani nerozešli... Z přemýšlení mě vyrušil pláč Davídka
,,Co se děje?"
Zeptala jsem se ho a vzala si ho na ruku. Po nějaké době přestal i když nevím proč plakal byla jsem ráda že se po chvíli zase usmál a my šli domů....

Pohled Adama:
Čas utekl jako voda a já jsem tu skoro rok. Dnes přijedou nový stážisté a měli by jsme se jim nějak veřejně představit nejsem z toho nadšený ale co. Tereza ráno na mě čekala před barákem kde mám byt. Ano už jsem ho sehnal. Šli jsme společně na místo srazu.... Když jsme tak přecházeli přes přechod někdo mě chytl za rameno...
,, Víky?! Jak jsi mě našla"
Zeptal jsem se překvapeně
,,Nebylo to tak těžké"
Řekla a táhla mě k nejbližší lavičce
,,Jak se má Sid?"
Zeptal jsem se
,,Noo tak to netuším. Je na malého Davídka sama a bude to dva roky co jste se poznali."
Řekla A já se musel usmát
,,Tak mu to jméno Davídek přeci jen dala"
Řekl jsem s úšklebkem
,,Odkud se vůbec znají?"
Zeptala se Tereza Viky
,,Jako kdo? Sid a Adam? Ze školy on nový třídní učitel maturitního ročníku. Ona jeho studentka která měla jasně dané hranice ale stejně ji dostal"
Řekla
,,Ty seš fakt pako, proč tu ještě jsi, máš syna"
Strčila do mě Tereza
,,Víš že odjet nemůžu, je to tu fakt na nic hlídají nás tu"
Řekl jsem
,,Tak se zase mějte"
Řekla a odešla
,,Chápeš to?"
Zeptal jsem se
,,No já docela i jo"
Řekla a tak jsme tedy šli...

Pohled Sid:
Celý den jsme se tak nějak zvolili poflakování Davídkovi to nevadilo a Elišce taky ne. Pustili jsme si film a pak mi volala i Viky
,,Ahoj Sid"
Řekla trošku až zvláště
,,Děje se něco?"
Zeptala jsem se
,,Dnes jsem navštívila Adama, já vím že tobě se to nelíbí ale vidět ten jeho bezmocný výraz toho že se nemůže vrátit protože je hlídají a jsou tam jak loutky mě trošku mrzí "
Řekla a já jsem se v tu ránu rozbrečela
,,A je v pohodě?"
Zeptala jsem se
,,Jo vypadá to že jo"
Odpověděla
,,A kde je? Je to v Čechách?"
Zeptala jsem se
,,Jo to jo jen je to skoro u hranic"
Řekla
,,Ale bylo těžké to najít protože o žádné stáži ani slovo"
Dodala
,,Takže tam jel jako nějaká ovce na porážku, bože Viky je tam skoro rok"
Řekla jsem
,,Já vím ale neboj nic mu není"
Řekla, pak jsme se ještě bavili a nakonec jsme se rozloučili
,,Takže si myslíš že naletěl a těch x lidí taky?"
Zeptala se Eliška
,, Těžko říct ale bojím se o něj"
Řekla jsem a podívala se na Davídka který si spokojeně ležel na dece a Mia ležela u něj.... Musela jsem nad tím přemýšlet celý den, večer jsem vykoupala malého dala mu pyžamo, pak jsem udělala mléko a když vypil celou láhev šel spinkat
,,Doufám že tvůj tatínek je v pořádku"
Řekla jsem mu a pohladila ho po vlasech a šla si dát sprchu pak jsme se podívali s Eliškou na film a nakonec jsem šla spát.

Pohled Adama:
Celý den byl v pohodě jen na večer nám řekli že pojedeme na nějaký výlet ale na noc? Divný. S Terezou jsme se rozhodli že tam nepůjdeme...
,, Třeba je to nějaká past"
Řekla
,,Jsi paranoidní?"
Zeptal jsem se
,,Ani tak ne koukala jsem na internetu a o žádné naší stáži neexistují žádné informace"
Řekla a to mě trošku znervóznilo
,,Stejně je to divný nejdu tam protože se mi nechce někde cestovat v noci"
Řekl jsem ale trošku jsem i lhal nikam jsem nejel protože mi to přišlo divný a tak jsem radši dal na to že nikam nepojedu...
,,Měli bychom odtud utéct "
Řekla najednou
,,Ale kam všude v Čechách nás budou hledat"
Řekl jsem
,,To máš pravdu, ale tak zahraničí je prý taky pěkné"
Řekla a začala něco hledat na internetu...
,,Do Ameriky pojedeme"
Řekla
,,Nemůžu tu v Čechách nechat Sid"
Řekl jsem
,,Stejně spolu evidentně nejste"
Řekla
,,Až se za dva roky za ní vrátíš vše ji vysvětlíš"
Řekla a já tedy souhlasil, celou noc jsme plánovali náš útěk ale každý nápad stejně byl zničen nějakou maličkostí
,,Musíme to více naplánovat"
Řekla Tereza nad ránem když jsme ani jeden už nemohli z únavy dál přemýšlet...