Láska jménem pan učitel

23.

Pohled Adama:
Včera už jsem jen pracoval a šel spát něco málo po půlnoci... Ráno mě vzbudil otravný zvuk budíku, vstal jsem a šel se tedy obléct tak jako každé ráno. Když jsem měl vše připravené šel jsem do školy tak jako vždy....
,,Ahooj Adame"
Přišla Klára
,,Ahoj, co takové radosti?"
Zeptal jsem se
,,Ale nic, jen mám dobrý den"
Řekla a usmívala se
,,Tak ti to přeji"
Řekl jsem a psal jsem si něco do papírů a pak měl tělocvik se svojí třídou byly spojení...
,,Tady máš omluvenku cvičit nebudu"
Řekla Sid
,,Tobě je furt špatně?"
Zeptal jsem se
,,Dnes je to lepší"
Řekla a dál se semnou bavit nechtěla... Tak jsem se tedy věnoval třídě, vzpomněl jsem si na ten den kdy jsem ji přivedl z nemocnice a házeli jsme si s míčem protože nic jiného nemohla dělat. Při této myšlence mi tekla slza po tváři... A všiml si toho Albert
,,Proč ten pláč pane učiteli?"
Zeptal se
,,Ale nic jen, něco mi spadlo do oka"
Řekl jsem a radši jsme šli hrát volejbal a vybíjenou...

Pohled Sid:
Ráno když jsem se odhodlala vstát, šla jsem se obléct a připravit, udělala jsem si svačinu a šla s Miou ven. Když jsme přišli domů, dala jsem ji čerstvou vodu a granule, udělala jsem si snídani po které jsem hned běžela zase zvracet
,, Kdy tohle skončí"
Řekla jsem a šla si umýt obličej. Když už jsem pak měla všechny věci v tašce napsala jsem si ještě omluvenku a pak se šla rozloučit s Miou a vyrazila do školy. Před školou byla jako každé ráno Viky
,,Teď máme Adama"
Řekla
,,Já vím, nebudu cvičit, necítím se na to"
Řekla jsem
,,To chápu"
Řekla a pak jsme šli do školy, já jsem čekala až přijde Adam a dala jsem mu omluvenku. Pak jsem celé dvě hodiny jen seděla na lavičce, pak jsme měli v pohodě hodinu a pak zase toho nového Dvořák se jmenuje myslím...
,,Zdravím, doufám že si to s vámi třídní vyřídil..."
Řekl
,,Nic nám neřekl"
Řekl Albert on se jen pousmál, pak jen něco říkal celou hodinu a zbytek dne byl vlastně taky v pohodě... Těšila jsem se už domů protože ten divný učitel mi vždy zkazí den... Doma jsem uklidila nepořádek co udělala Mia a pak jsem ji vzala ven...
,,Ahoj Sid, můžu jen, já chci se jen zeptat jestli půjdeme spolu na ten ples?"
Zeptal se přibíhající Adam
,,No já jsem nad tím přemýšlela a na ples asi můžeme jít"
Řekla jsem a Adam se sklonil za Miou
,,Nazdar prcku, no teda ty jsi bojovník"
Řekl Adam a smál se když Mia po něm skákala...
,, Můžu tě doprovodit?"
Zeptal se nejistě
,,Pokud chceš"
Řekla jsem a rozešla jsem se s Miou směrem k domovu a on šel s námi...
,,Tak se měj hezky "
Řekl Adam když jsme byly před barákem a já jsem pak šla do bytu...

Pohled Adama:
Celý den ve škole ubíhal tak nějak v pohodě. Pak jsem seděl na obědě vedle Kláry tak jsme si povídali...
,,Nad čím pořád přemýšlíš?"
Zeptala se mě
,, No jestli Sid semnou půjde na ten ples"
Řekl jsem
,,Tak se jí zeptej"
Řekla
,,No to se ti lehko řekne když semnou nechce mluvit"
Řekl jsem
,,Neboj to zvládneš"
Řekla a  usmála se
,,Tak jo"
Řekl jsem a pak jsem si už jen povídali o tom Dvořákovi jaký je to magor, no pak jsem šel domů a potkal jsem Sid, ta mi odsouhlasila to že půjde semnou na ples tak jsem napsal Kláře...
,,Sid semnou půjde na ples!"
,,Tak to je skvělý já ti to říkala :D"
Odpověděla na to, jsem rád že půjde no a celý den jsem nedělal nic jiného než jen to že jsem se z toho rozkoukával....

Pohled Sid:
Když jsem přišla domů dala jsem ji jídlo a já jsem pak si udělala jen zeleninovou polévku při které jsme si vzpomněla na Adama, on mi ji jednou donesl to si pamatuji jak přišel s tou krabičkou a byl z toho nadšený... Po jídle jsem se podívala na učení a pak jsem si pustila film. Večer jsem šla s Miou ven...
,,Je ahoj Sid"
Přišel za mnou Adam
,,Ahoj, co ty tu?"
Zeptala jsem se
,,Ale nic jen byl jsem ještě v obchodě na rohu si pro vodu a nějaké kafe doma došlo"
Řekl a zasmál se, pak mezi námi bylo ticho...
,,Tak to jo"
Řekla jsem
,, Promiň my už s Miou půjdeme"
Řekla jsem
,,Jo tak dobrou noc"
Řekl nervózně
,,Dobrou"
Řekla jsem a šla jsem domů, když jsme přišli domů dala jsem ji jídlo a pak jsme šli spát....

Pohled Adama:
Na večer jsem šel do obchodu pro vodu a kafe, pak jsem náhodou potkal Sid a tak jsem se chvíli bavili, nakonec jsme se rozloučili a každý jsme šli svou cestou a já jsem pak doma usínala s myšlenkou na Sid a s nadějí že by to mohlo se zlepšit a urovnat...