Láska jménem pan učitel

29.

Pohled Sid:
Přesuneme se zase dopředu a to na den kdy odjíždíme do porodnice a Eliška jede se mnou jako opora dokonce má přijet i Viky s Petrem na návštěvu.... Ráno jsem vstala a šla se obléct Eliška už byla po snídani poslední dny mě hlídá jako oko v hlavě. Dnes je můj termín porodu a já jsem nervózní. Už mám pro mimi úplně vše připravené. Ale už se na to malé těším... Eliška šla vyvenčit Miu a já mezitím šla zkontrolovat tašku jestli mám vše co potřebuji, pak přišla Eliška s Miou a pomohla mi, nakonec jsme se koukali na film když v tom jsem cítila bolest břicha...
,, Eliško!"
Zakřičela jsem na ní a ona vyběhla
,,Co se děje?!"
Zeptala se vyděšeně
,, Už?!"
Najednou vyjela
,,Asi ano"
Řekla jsem
,, Zavolám sanitku"
Řekla a vzala telefon mezitím se začali bolesti zvyšovat a Mia jen ležela u mě... Když Eliška domluvila šla s Miou k sousedům mají ji rádi a tak občas ji zajdou vyvenčit mají děti a ona je má ráda. Pak přijela sanitka a my jeli do nemocnice hned mě přijali ale doktor řekl že to nebude jen tak. Tak jsem tam ležela a Eliška stále něco říkala...
,,Začne ti nový život nová etapa"
Řekla a usmála se
,,To máš pravdu"
Řekla jsem a usmála se taky, pak jsme si povídali...

Pohled Adama:
Uběhl nějaký ten čas a my jsme s Terezou dobří přátelé. Stále myslím na Sid co asi tak dělá a co to malé, od té doby se ani ta Viky neozvala. Ráno jsem vstal a šel se připravit dnes máme volno tak s Terezou se půjdeme podívat po památkách sešli jsme se tedy před hotelem kde je ubytována i ona. Zatím jsem žádný schopný být nenašel...
,, Dobré ráno"
Pozdravila mě
,, Dobré, tak jdeme?"
Zeptal jsem se
,,Jasně"
Řekla a tak jsme vyšli najednou mi přišlo oznámení na telefonu byla to zpráva od Viky...
,, Myslím že je fér abys to vědět dnes se z tebe stane táta"
Napsala
,, Děkuji"
Odpověděl jsem a ukázal zprávu Tereze
,,Tak ty už budeš taťka, ale k čemu ti to je když s nimi nemůžeš být"
Řekla
,,No právě, kéž bych s nimi mohl být aspoň na chvíli odtud utéct za nimi"
Řekl jsem
,,To chápu ale víš že to nejde"
Řekla a já jen přikývl... Prošli jsme si tedy památky a zašli i na oběd pak jsem šel zpět na hotel a přemýšlel, co bude dál. Přeci to nemůžu nechat jen tak ale co jiného zmůžu...

Pohled Sid:
Když jsme si tak povídali s Eliškou přišla Viky s Petrem
,,Ahooj"
Pozdravila nás
,,Ahooj"
Pozdravili jsme ji nastejno s Eliškou šála nás obejmout
,,Jak to jde?"
Zeptala se mě Viky
,,No jo nechce se mu"
Řekla jsem
,,No joo ale brzy už ho uvidíš"
Řekla a usmála se
,,To máš pravdu už se na něj těším"
Řekla jsem pak jsme si tak nějak povídali a čekali...