Láska jménem pan učitel

28.

Pohled Sid:
Ráno jsem vstala a šla jsem se obléct Eliška ještě asi spala. Tak jsem šla s Miou ven a prošli jsme se v parku který byl kousek od baráku. Nemůžu tomu uvěřit že jsem to udělala prostě jsem v Americe. Čekám dítě a jsem tu se svou skvělou kamarádkou. Velký krok kterého vlastně nakonec asi nelituji. Když jsem se vracela napadlo mě zajít do pekárny na rohu ulice pro snídani, je fakt že doma toho tolik není tak jsem šla. Koupila jsem nějaké koláče tak snad bude Elišce chutnat. Došli jsme domů a Eliška už byla vzhůru...
,,Kde jsi byla?"
Zeptala se mě
,,Byla jsem s Miou a cestou koupila i něco ke snídani"
Řekla jsem a zasmála se
,,Tak plán na dnešek třeba, zajít se podívat na nějaké oblečky pro miminko, prosím"
Řekla a podívala se na mě smutně
,,Dobře zajdeme do centra"
Řekla jsem a jí se rozzářily oči. Dali jsme si tedy společnou snídani a pak se Eliška šla převléct a mohli jsme vyrazit...

Pohled Adama:
Ráno jsem vstal a šel se obléct, dnes další přednášky popravdě jsem tu chvíli ale už bych chtěl s radostí domů. Když jsem byl připravený tak jsem šel. Ještě jsem se stačil u barelu s vodou a vzal si kelímek když v tom jsem zaslechl...
,,A hele kdo tu zase je"
Řekla a zasmála se
,, Zase ty?"
Řekl jsem se smíchem
,,Víš že tu kravatu máš špatně?"
Řekla a ukázala na mou kravatu která mi jen visela kolem krku
,,Jo já vím to no"
Řekl jsem a ona mi ji tedy upravila
,,Takhle je to lepší"
Řekla a usmála se, pak jsme šli společně na přednášku. Dozvěděl jsem se ještě že se jmenuje Tereza... Po přednášce jsme si šli dát společně svačinu a já si vzpomněl na ty dny se Sid...
,,A co vůbec máš někoho?"
Najednou mě vyrušila z přemýšlení
,,Teď si nejsem tak jistý"
Řekl jsem a sklopil zrak
,,Jak to?"
Zeptala se
,,No odjel jsem a nic ji ani neřekl, bál jsem se a vím že je to ta největší blbost, k tomu všemu čeká dítě semnou a já prostě odjel"
Řekl jsem zoufale
,,Tys ji nechal samotnou s dítětem? Otec roku ti povím, ale zase to chápu ten strach jsem měla i já když jsem to říkala rodičům, ale neboj jednou to pochopí"
Řekla a v tu chvíli mi přišla zpráva od Viky
,,Kde je Sid?"
Zeptala se
,,Asi doma nevím proč?"
Odpověděl jsem
,,Ty nejsi s ní?"
Zeptala se
,,Ne musel jsem odjet a to je možná důvod proč není doma"
Odpověděl jsem a zrovna v tu chvíli mě popadl strach o ní
,,Doháje"
Zakřičel jsem
,,Co se děje?"
Zeptala se Terka
,,Sid to je ta moje přítelkyně není doma a je v šestém měsíci, co když si ublížila?"
Zeptal jsem se starostově
,,Neboj třeba jen někam jela"
Řekla a tím mě trošku uklidnila
,,Jo možná máš pravdu"
Řekl jsem a napsal jsem Viky zprávu
,,Tak jí zavolej třeba někam jela jen"
Napsal jsem a odložil telefon
,,Ale co když se jí vážně něco stalo"
Řekl jsem
,, Neboj"
Řekla a pohladila mě po rameni, pak jsme museli zase jít....

Pohled Sid:
Šli jsme do centra a nakonec jsme koupili nějaké oblečení pro mimi a deku, pak ty důležité věci dokoupíme až budeme mít auto. Ještě jsme zašli na oběd a pak domů, když v tom mi někdo volal byla to Viky...
,,Ahoj, no kde jsi?"
Zeptala se vystrašeně
,,Děje se něco?"
Zeptala jsem se
,,Mám o tebe strach prý jsi pryč kvůli Adamovi"
Řekla  a já byla ticho
,,Takže jo? Co ti provedl a kde je?"
Zeptala se
,,No to nevím, je prostě pryč a já taky bylo to tak lepší jsme s Eliškou na dobu neurčitou v Americe... Ale jemu to neříkej"
Řekla jsem
,,Sid takhle se problémy neřeší ale dobře chápu potřebuješ si odpočinout poslední rok byl náročný, někdy vás navštívíme s Petrem a neboj nic mu neřeknu"
Řekla jsem a pak jsme se rozloučili
,,Kdo to byl?"
Zeptala se Eliška
,,Viky Adam se prý na mě ptal nebo co"
Řekla jsem
,,Aha kašli na to a pojď musíme domů Mia čeká"
Řekla a tak jsme šli. Když jsme přišli vzala jsem Miu a šli jsme ven. Pak jsme šli domů a zbytek dne jsme zvolili poflakování....