Známe příběh Harryho, Rona a Hermiony.
Ale známe příběh Rose?
Co když nebyli pouze tři, ale čtyři?
Společně prožívali dobrodružství a nebezpečí, které na ně číhalo v Bradavicích.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Dobře. Zkusíme to."
-🦁-🦁-♥️-🦁-🦁-
Měla Rose strach?
Samozřejmě, že ano.
Neděsil jsi ten pes. Měla strach z toho, proti čemu stojí. Nevěděli, co na ně skutečně čeká, proti čemu vlastně stojí.
Bylo jasné, že Chloupek nebude jediná překážka. Přece jen nenechají, aby pouhý pes hlídal něco tak důležitého. No, nebyl to pouhý pes, ale i tak. Nemohla to být jediná ochrana.
Pozdě večer se dvě dívky a dva chlapci sešli ve společenské místnosti s tím, že vyrazí, když si všimli žáby na opěrce křesla.
,,Trevor."
,,Trevore, kšic. Tady nemáš co dělat." Řekl Ron se snahou Nevillovu žábu odehnat, ale jaksi to nešlo.
,,A vy taky ne." Ozval se Nevill, který skrytý seděl v křesle. „Už zase jdete ven, co?" Zeptal se ještě a postavil se jim do cesty.
,,No tak, Neville. Poslouchej, my jen chceme-" Harryho přerušil nešikovný chlapec. „Ne! Nepustím vás. Dostanete Nebelvír do maléru. Já... já se budu prát." Koktal Nevill a zvedl pěsti.
I když bylo jasné, že neměl tolik kuráže, aby se s někým porval.
Ale Rose už byla pyšná jen za to, že se jim dokázal postavit. Za celý rok pochopila, že to byl nešikovný a vyděšený chlapec bez sebevědomí, ale teď se jim postavil, aby je zastavil před něčím zakázaným.
,,Neville, je mi to opravdu moc líto." Začala Hermiona, zatímco si vytahovala hůlku. „Petrificus totalus." Dodala a mávla hůlkou. Nevill zniceho nic ztuhl, než nehybný upadl na zem.
,,Víš, že z tebe jde občas strach?" Zeptal se Ron. „Vážně. Jsi skvělá, ale bojím se tě." Dodal a Rose se zasmála.
Už druhá dívka, které se bál.
Rose byla samozřejmě první.
,,Tak jdeme." Harry je pobídl a všichni čtyři odešli ze společenské místnosti, při čemž se Hermiona, Rose a Harry omluvili Nevillovi, který stále ležel na zemi.
Schovaní pod neviditelným pláštěm se nepozorovaně proplížili do třetího patra až ke dveřím, za kterými na ně čekal Chloupek a kdo ví co ještě.
,,Alohomora."
Dveře se otevřely a čtyři žáci vešli.
Měli štěstí. Chloupek klidně spal. Za což mohla harfa, která hrála v rohu místnosti, aby zůstal klidný. Ovšem když harfa hrála, znamenalo to, že ten, kdo chtěl ukrást kámen, už byl pár kroků před nimi.
,,Počkejte chvilku. Vždyť on-" Začal Ron, ale zastavil se, když z nich Chloupek odfoukl neviditelný plášť. „-chrápe." Dodal Harry za Rona
,,Snape už tady byl. Očaroval ho tou harfou." Poznamenal ještě Harry.
