Love in music school 💚Taekook ff💜✔︎

Druhý školní den

Jungkook

Bylo ráno nějak kolem čtvrt na 8. A tak jsem vstal. V kuchyni nikdo nebyl což se divím. A jediný kdo nebyl doma byl Namjoon. Bůh ví kde je. A k tomu máme dneska celý den přednášku. Já to nedám. Tam asi umřu nudou. Uvidím kolik lidí tam bude. Ale hádám, že celá třída tam bude. Takže jsem se upravil a nasnídal se. Pak jsem se převlékl a vyčistil si zuby. Nakonec jsem si pobral věci a mohl jsem se jít obout. Když jsem se obul mohl jsem vyrazit. Teda prvně jsem zamkl a pak šel. Ve škole jsem byl nějak v 7:50. Dřív než včera
Ve třídě tu už kluci seděli. I moje ségra. Kluci se o něčem s mojí ségrou bavily a jediný Tae ten spal na lavici a měl sluchátka. Takže nevím jestli mě slyšel nebo ne. Trochu jsem s ním zatřásl a on otočil hlavu na mě. "Kolik je?" zeptal se mě. Je 7:54." řekl jsem mu. "Tak mě pak vzbuď až zazvoní." řekl a vrátil hlavu do pozice kde ji předtím měl. "Fajn." řekl jsem a šel za klukama. "Ahoj kluci." řekl jsem. Všichni mě pozdravili až na moji ségru. Jak jsem mohl čekat. Když zazvonil šel jsem zbudit Taeho a sedl jsem si. Ani ta přednáška nezačala a chtěl jsem už domů.

Škola utekla rychle což se i dívím a dneska jsme teda nakonec šli s naší partou ven. Zase tu nebyl Namjoon. Nevím kam zase zmizel, ale prostě tu není. A je mi to celkem jedno. Ani nevím kam jdeme, ale prostě někam jdeme. Ani moc nevnímám jejich rozhovory natož, aby jsem vnímal kam jdeme. "Jungkooku vnímáš?" zeptal se Jimin. "Ne ani ne. Co jste řešily?" zeptal jsem se ho. "Nic důležitého a k tomu zítra je sobota takže jsem i rád." řekl Jimin. A dál se o něčem bavil s Jinem. "Kde je vlastně Namjoon?" zeptal se Tae. "Kéž bych já sám věděl." řekl jsem. "Nechodí on náhodou za tvojí ségrou?" zeptal se Suga. "Nevím a kdyby jo, řekl by mi to." odpověděl jsem mu. Kluci ví o tom, že se ségrou nebavím, ale stále nechápou proč. Pořád mi říkají jak je fajn, atd. Ale prostě od toho nezehkého období se mnou nemluví.

Taehyung

Když jsem se o něčem bavil s klukama tak Jungkook byl stále ticho. Vůbec se nepřipojoval do konverzací byl prostě ticho. A tak jsem zastavil a počkal až ke mě přijde Jungkook a pak jsem šel zároveň s ním. "Jsi ok Jungkooku?" zeptal jsem se ho. "Jo." řekl mi. "No moc mi to jako nepřipadá." ŕekl jsem mu. "Ale jo já vážně jsem ok, ale nwm dneska není můj den." řekl mi. "Jo dobře budu ti věřit." řekl jsem a sklonil jsem hlavu a díval jsem se na své nohy jak jsem šel. "Není to Jul?" zeptal se Jhope a já jsem se musel podívat. Najednou jsem ucítil tlak na mé ruce Jungkook mě chytl za ruku. Podíval jsem se na jeho ruku a pak na něho. Když si uvědomil co udělal tak pustil moji ruku. "Promiň." řekl potichu, že to skoro nešlo slyšet. "V pohodě." řekl jsem mu a usmál se na něho. "Jo je to ona." řekl Jungkook tak, aby ho moc nešlo slyšet. "Ahoj Jul." řekl Jhope když jsme kolem procházeli. Ale je tu sama. Všichni můžou být s tím koho milují, ale já ne. Bojím se. Bojím se, že se všechno podělá. Pak se na mě budou lidi dívat jinak možná i kluci.

Julie

Čekala jsem na Namjoona a z dáli jsem viděla partu kluků. Hned jsem poznala o koho jde. Úplně vzadu šel brácha s Taem. "Ahoj Jul." pozdravil mě Jhope. "Ahoj kluci." řekla jsem jim a oni prošli dál. Brácha o mě nejeví ani moc zájem. Ani já o něho. Nebavím se s ním od jedné chvíle co se nám v životě přihodila. Možná toho lituju. Lituju toho, že jsem se pohádala s bráchou. On tu vždy byl pro mě a já se snažila být i pro něho. Potom co jsme se pohádali jsme se přestali teda já se s ním přestala bavit. Jeho kámoši jsou fajn, ale to je i on. Po pěti minutách se objevil Namjoon. "Byly tu kluci." řekla jsem mu. "No a co?" zeptal se mě. "Jen mě pozdravili a šli dál." řekla jsem mu. "Ale nic netuší." dodala jsem. "Jdeme?" zeptal se mě a propletl si se mnou prsty. Já jen kývla na souhlas. On mi dal rychlý polibek a šli jsme.

Jungkook

Dneska jsem nějak mimo. Prvně nevnímám a pak ani nevím co dělám. Ale když jsme procházeli kolem mé sestry tak ona tam stála sama. Třeba na někoho čekala. Ona se totiž baví s holkama z vyšších ročníků. Takže mohla čekat na jednu z nich. Což by u ní bylo typické. Tae se mi taky nezdal svůj. Bylo na něm poznat, že ho něco trápí, ale bojí se říct co. U mě je to samí, ale já to vždy říkal svojí sestře, ale teď už ne. Teď to můžu jedině říkat sám pro sebe.

Po pár hodinách jsme přišli domů a někdo šel do kuchyně, někdo do svých pokojů a někdo do obýváku. Nebo já jsem šel s Jinem do obýváku. Tae a Jhope do svých pokojů a Suga s Jiminem do kuchyně. Občas mám strach o naši kuchyň. Jimin dokáže, alespoň trochu vařit, ale Suga ne. Nebo spíše jsem ho nikdy neviděl vařit. Jeden z mála umím vařit z nás 7 dobře. Takže zítra a v něděli vařím já. Teda pokud mě pustí do kuchyně. "Jungkooku?" zeptal se mě Jin. "Ano?" zeptal jsem se ho. "Dneska si nějak potichu. Vše je v pořádku?" zeptal se mě. "Jo je všechno v poho. Jen jsem se asi blbě vyspal." řekl jsem. "Ale víš, že kdyby cokoliv můžeš mi říct všechno, že jo?" zeptal se mě. "Jo já vím." řekl jsem. "Kdykoliv tu budu pro tebe Jungkooku." řekl mi. "Díky Jine." řekl jsem mu a objal ho. On objetí přijal. Pak mě zas přestal objímat a já šel do svého pokoje.

Máme tady konec další kapitoly a já jsem ráda za každé přečtení a hlasování. Jinak doufám, že se vám zatím příběh líbí.

Myslíte si, že se Jungkook doví, že Jul má za přítele jeho kamaráda Namjoona? A jestli jo. Tak jak na to bude reagovat?

To se dozvíte v další kapitole.

-Borůvka💖💖